Několik tankerů se otočilo v Hormuzském průlivu – jaký bude výsledek?

Několik supertankerů se muselo v Hormuzském průlivu otočit – z obav o to, jak Írán zareaguje na americké útoky na jeho jaderná zařízení.

Podle údajů o sledování lodí od společnosti MarineTraffic se šest obřích ropných tankerů – některé přepravující až 2 miliony barelů ropy – otočilo zpět po vplutí do strategicky důležitého průlivu během posledních 24 hodin.

Tři z těchto lodí – Coswisdom Lake , South Loyalty a Damsgaard – se dnes dokonce podruhé otočily a překročily průliv v opačném směru.

Řecké ministerstvo lodní dopravy již dříve v neděli varovalo domácí majitele lodí, aby si dvakrát rozmysleli plavbu Hormuzským průlivem.

Dvě velké japonské přepravní společnosti také oznámily, že výrazně omezí své aktivity v regionu. Průlivem protéká přibližně pětina celosvětových dodávek ropy a plynu.

Po útoku USA ceny ropy v první obchodní seanci vyskočily na pětiměsíční maximum, než se opět stabilizovaly.

Analytici varují: Íránský konflikt představuje „jasné a bezprostřední riziko pro energetickou infrastrukturu“ – s potenciálními důsledky pro inflaci na Západě.

Podle RBC Capital Markets má Írán několik možností, jak úmyslně narušit Hormuzský průliv. Analytička Helima Croft zdůrazňuje, že se nejedná jen o úplné uzavření: „Bezpečnostní experti se domnívají, že Írán by mohl zaměřit jednotlivé tankery nebo důležité přístavy raketami či námořními minami.“

*

Analýza: Jaký bude výsledek?

Současný vývoj situace v Hormuzském průlivu a vojenská eskalace mezi USA, Izraelem a Íránem poukazují na vysoce výbušnou geopolitickou situaci s potenciálně masivními důsledky pro globální ekonomiku . Zde jsou nejpravděpodobnější výsledky:

1. Krátkodobé geopolitické důsledky

Pravděpodobná vojenská eskalace : Cílené útoky USA a Izraele na íránská jaderná zařízení masivně zvyšují tlak na Teherán. Pokud Írán zareaguje asymetrickými útoky, jako jsou rakety proti tankerům nebo kybernetické útoky, mohla by vypuknout regionální válka.

Írán by mohl mobilizovat své vazaly : Hizballáh, rebelové Hútíové, milice v Iráku a Sýrii by se mohly aktivizovat – zejména při útocích na izraelské nebo americké cíle.

2. Ekonomické důsledky

• Ceny ropy budou i nadále růst : Krátkodobou reakcí trhu byl nárůst cen ropy na pětiměsíční maximum. Pokud bude Hormuzský průliv – kterým prochází přibližně 20–30 % světového obchodu s ropou – byť jen částečně zablokován, ceny pravděpodobně překročí 100 dolarů za barel.
• Inflace v Evropě a USA : Rostoucí ceny energií by mohly spustit novou vlnu inflace – a to uprostřed fáze, kdy centrální banky ve skutečnosti prosazují snižování úrokových sazeb.

3. Obchod a lodní doprava

• Tankery se vyhýbají Hormuzskému průlivu : Lodní společnosti se již stahují. Dodavatelské řetězce jsou stále dražší a pomalejší. Pojistné na plavby přes tento region by mohlo explodovat.
• Reakce Japonska a Řecka : Obě země patří mezi největší přepravní národy. Jejich neochota naznačuje širší posun v trasách a objemech obchodu.

4. Politické posuny

• Čína a Rusko jako mediátoři? Oba státy volají po okamžitém příměří v Radě bezpečnosti OSN. Mohly by se tak etablovat jako protiváha Západu a získat vliv v regionu.
• USA ztrácejí morální legitimitu : Možná válka proti Íránu s cílem „změnit režim“, jak naznačil Trump, by mohla vyvolat protesty a diplomatické napětí po celém světě – podobně jako válka v Iráku v roce 2003.

Závěr:

Nejpravděpodobnějším scénářem je nebezpečná patová situace , v níž Írán zareaguje asymetricky, nikoli přímo. I když je úplná blokáda Hormuzského průlivu nepravděpodobná, cílené útoky – například proti tankerům, satelitům a kybernetické infrastruktuře – by mohly destabilizovat globální ekonomiku .

Diplomatické řešení je v současné době v nedohlednu. Riziko vleklé, doutnající války s globálními důsledky pro ceny energií, inflaci a politickou stabilitu je vysoké.