Široce předepisované psychiatrické léky mohou způsobit smrtelné onemocnění motorických neuronů

Průlomová skandinávská studie vyvolala alarmující obavy o možnou souvislost mezi široce předepisovanými psychiatrickými léky, včetně antidepresiv, léků na úzkost a sedativ, s onemocněním motorických neuronů – smrtelným onemocněním způsobujícím úbytek svalů.

Výzkum publikovaný v odborném medicínském časopise JAMA Open Network naznačuje, že i minimální užívání těchto léků – jen dvě krabičky na předpis během celého života – zvyšují riziko vzniku onemocnění motorických neuronů až o 34 procent.

Jelikož téměř 9 milionů Britů (13% populace) je odkázáno pouze na antidepresiva, zjištění vyžadují naléhavou pozornost ze strany zdravotnických pracovníků a tvůrců zdravotnických politik.

Západní systémy zdravotní péče se již desetiletí stále více obracejí na psychiatrické léky jako léčbu první volby při depresi, úzkosti a nespavosti. Jen ve Velké Británii se antidepresiva předepisují ročně 8,6 milionům lidí, zatímco anxiolytika a sedativa se běžně podávají milionům dalších.

Tato studie nyní vrhá temný stín na dlouhodobou bezpečnost zmíněných léků a naznačuje, že mohou přispívat k jedné z nejničivějších neurologických poruch známých medicíně.

(Související: Poškozené svaly u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou uvolňují proteiny spojené s Alzheimerovou chorobou, což zpochybňuje platnost diagnostických testů.)

Onemocnění motorických neuronů je progresivní a nevyléčitelné onemocnění, které napadá nervové buňky řídící pohyb člověka. Mezi další názvy patří „amyotrofická laterální skleróza“ či Lou Gehrigova nemoc, přičemž ta druhá je pojmenována po stejnojmenné baseballové legendě.

Postupem času pacienti ztrácejí schopnost chodit, mluvit, polykat a nakonec i dýchat, přičemž většina pacientů umírá do dvou až pěti let od stanovení diagnózy.

Onemocnění získalo celosvětovou pozornost díky zesnulému fyzikovi Stephenu Hawkingovi (1942 – 2018), který vzdoroval všem prognózám a přežil s touto nemocí desetiletí. To je ovšem extrémní rarita.

Šokující zjištění studie

Výzkumníci ve Švédsku analyzovali zdravotní záznamy 1 057 pacientů s diagnostikovanou chorobou motorických neuronů v letech 2015 až 2023 a porovnali je s kontrolní skupinou zdravých lidí.

Výsledky byly jednoznačné, jak je uvedeno níže:

1. Anxiolytika (léky proti úzkosti) zvyšují riziko onemocnění motorických neuronů o 34 procent.

2. Antidepresiva toto riziko zvyšují o 26 procent.

3. Sedativa a pilulky na spaní představují o 21 procent vyšší riziko zmiňované nemoci.

Ještě znepokojivější je, že u pacientů, kteří užívali antidepresiva před diagnózou, došlo k rychlejšímu poklesu fyzických funkcí a kratší době přežití. Zvýšené riziko přetrvávalo i tehdy, když se léky užívaly více než pět let před objevením se prvních příznaků.

Přestože studie vyvolává vážné obavy, někteří odborníci varují před ukvapenými závěry. Profesor Ammar Al-Chalabi z King’s College London upozorňuje, že korelace se nerovná kauzalitě.

Genetické faktory spojené s duševními chorobami mohou také predisponovat jednotlivce k onemocnění motorických neuronů , což znamená, že samotné léky nemusí být přímým viníkem.

Navzdory nejistotám vedoucí výzkumník Dr. Charilaos Chourpiliadis tvrdí, že lékaři by měli pozorněji sledovat mladší psychiatrické pacienty, aby se zjistily časné příznaky onemocnění motorických neuronů.

Neurovědci zároveň zdůrazňují, že neléčené duševní choroby s sebou přinášejí i vážná rizika, včetně chronického stresu a zánětů, tedy faktorů, které mohou nezávisle přispívat k neurodegeneraci.

Závěr

Přestože studie přímo nedokazuje, že psychiatrické léky způsobují nemoc motorických neuronů, přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že léčba duševního zdraví může mít dalekosáhlé neurologické následky.

Pro miliony lidí, kteří jsou odkázáni na tyto léky, představují zjištění bolestivé dilema – riskovat zhoršení duševního zdraví bez léčby nebo čelit potenciálním dlouhodobým negativním následkům léků.

Autor: Ava Grace, Zdroj: naturalnews.com