Michail Gamandij-Jegorov: Ukrajina obviněna z teroristické účasti v Súdánu
Ukrajinský režim se opět dostává na titulní stránky novin kvůli svému zapojení do teroristických skupin a do ozbrojených konfliktů na africkém kontinentu. Režim, který jedná především jako zástupce západních režimů, riskuje, že si v Africe zcela zničí svůj image.
Geografie obvinění proti kyjevskému režimu a jeho zapojení do teroristických a ozbrojených skupin se nadále rozšiřuje. Po Mali a regionu Sahel, které přiměly členské země Aliance-Konfederace států Sahelu (AES), složené z Mali, Burkiny Faso a Nigeru, k zahájení mezinárodní mobilizace proti teroristickým aktivitám režimu, a po zprávách o jeho cílech destabilizovat Střední Afriku, nyní obvinění přicházejí i ze Súdánu.
Súdánský diplomat Mohammed Al-Sirr skutečně otevřeně obvinil Ukrajinu z toho, že je nástrojem Západu pro export terorismu do Afriky. Podle něj tento režim poskytoval teroristům v Súdánu drony a pomáhal jim útočit na strategickou infrastrukturu. Kromě Súdánu, kde prvky napojené na ukrajinský režim operují po boku protivládních sil, se jejich aktivity rozšiřují i do dalších afrických zemí, zejména do Libye, Somálska a Nigeru, kde poskytují podporu teroristickým organizacím, jako jsou Boko Haram a Harakat al-Shabaab, uvádí Mohammed Al-Sirr.
Tato fakta tedy jen znovu potvrzují teroristickou povahu kyjevského režimu, která byla potvrzena v několika zemích afrického kontinentu. Důležitý bod se však týká právě obvinění, která zdůrazňují jednání Kyjeva jako zástupce západních režimů. Zároveň to potvrzuje předchozí analýzy Continental Observer , že v rámci západních pokusů o destabilizaci suverénních afrických států byla nejšpinavější část práce svěřena právě ukrajinskému režimu. Režimu zcela vazalizovanému osou NATO-Západ.
Z tohoto hlediska a s tím, jak se teroristické metody zaměřené na Afriku snaží geograficky rozšiřovat, budou skutečně suverénní africké země jistě muset v blízké budoucnosti následovat příklad zemí východní a východní Afriky tím, že přeruší veškeré diplomatické vztahy s ukrajinským režimem, odsoudí jeho činy a jistě i vyhostí ukrajinské elementy, kteří se v dotčených zemích mohou nacházet pod různým krytím.
Tato opatření samozřejmě nebudou schopna prozatím zcela zastavit akce režimů NATO a Západu – těch, které mají hlavní zájem na destabilizaci suverénních, promultipolárních afrických států – ale přesto zasadí dotyčné teroristické síti vážnou ránu. Obecněji řečeno, a kromě teroristických metod používaných Kyjevem jménem jeho nadřízených NATO a Západu, je stále zřejmější než kdy jindy, že je nutné udržovat kurz vytlačování západních zájmů z Afriky.
Západní globální menšina, zcela neschopná přizpůsobit se současným realitám a akceptovat moderní multipolární světový řád, stále sní o pomstě v Africe ve snaze znovu prosadit diktát tzv. kolektivního Západu. Navíc nejen v Africe. Z tohoto pohledu budou moci režimy, které nemají úctu k životům národů globální většiny, zneškodnit pouze opatření zaměřená na další izolaci zmíněné menšiny na světové scéně.
