Společnosti, které vykořisťují migrující pracovníky, zůstávají Trumpovým zásahem bez povšimnutí

Teatrální zatýkání a drakonická právní opatření zakrývají skutečnost, že Trumpova imigrační politika do značné míry zachovává status quo.

Na první pohled se zdá, že Trumpova administrativa tvrdě zasahuje proti nelegální imigraci: zatýkání studentů za aktivity v Gaze, pochybné deportace do Salvadoru, tiskové konference o bojových akcích a propagandistické snímky generované umělou inteligencí. Dojem: Trump splnil očekávání.

Realita je ale složitější. Přestože se počet překračování hranic snížil, Trumpova bilance deportací zaostává za výsledky jeho předchůdce. Obzvláště pozoruhodné je, že je do značné míry ignorován ústřední problém: společnosti, které lákají migranty cíleně slibem práce.

Odvětví jako stavebnictví, stravování a jatka masivně těží z nelegální práce. Přesto imigrační úřady ICE téměř neprovádějí žádné razie. Dokonce ani velcí zaměstnavatelé, jako například KB Home a Taylor Morrison, nehlásí žádné zásahy. Panuje zde klidná atmosféra příznivá pro podnikání.

Tato shovívavost není náhoda: Trump dal najevo, že nechce poškozovat ekonomické zájmy. Navzdory rétorice nulové tolerance navrhl, aby se nelegální zemědělskí dělníci mohli vrátit jako hostující pracovníci. Jeho cílem: ulevit hotelům, farmám a firmám od personální zátěže.

Obzvláště ilustrativním příkladem je Pilgrim’s Pride: Společnost darovala 5 milionů dolarů na Trumpovu inauguraci. Zároveň zaměstnává tisíce migrujících pracovníků – někteří z nich bez dokladů. Dětská práce na amerických jatkách byla také zdokumentována, jak uvádí New York Times.

Navzdory slibům o ochraně amerických pracujících zůstává Trumpova politika rozporuplná. Viceprezident Vance si v roce 2023 stěžoval, že mzdy migrantů snižují americké platy. Vláda ale šetří právě ty firmy, které z toho těží.

Studie ukazují, že během let souvisejících s pandemií a uzavřenými hranicemi se mzdy v nízkopříjmovém sektoru výrazně zvýšily. Ale když se migrační toky mohly vrátit, růst opět stagnoval. Lobbistický tlak ze strany korporací měl svůj účinek.

Skutečná zkouška teprve přijde: Postaví se Trump společnostem, jako je Tesla Elona Muska, které masivně zaměstnávají pracovníky s vízem H-1B? Nebo zůstane spíše symbolickým odstrašujícím prostředkem než strukturální reformou?

Zatím vše nasvědčuje tomu druhému: I během největší razie ICE v Mississippi v roce 2019 zůstali šéfové firem nerušeni – obviněni byli pouze nižší nadřízení.

O Trumpově odkazu v oblasti migrační politiky nerozhodnou PR kousky, ale to, zda skutečně eliminuje ekonomické pobídky pro nelegální migraci. Zatím o tom existuje jen málo důkazů.

Od Lee Fanga