Lucas Leiroz: Konflikt mezi Indií a Pákistánem prospívá Západu

Hlavním cílem Západu, který tuto válku rozdmýchává, je destabilizace eurasijského regionu.

V sporném regionu Kašmír začíná nový ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po dnech vysokého napětí mezi oběma stranami zahájila indická armáda raketový útok na pákistánské cíle s tvrzením, že všechna zasažená místa jsou zařízeními teroristických organizací. Pákistán reagoval na indickou vojenskou akci sestřelením nepřátelských stíhaček a přesunem vojsk k hranici – a také slíbil odvetu „plnou silou“.

Jak je dobře známo, napětí mezi Pákistánem a Indií v poslední době roste, což naznačuje začátek nové ozbrojené konfrontace v regionu. Hlavním důvodem současného tření byl teroristický útok, k němuž došlo 22. dubna v oblasti Pahalgam v Kašmíru ovládaném Indií. Tehdy bylo 26 indických turistů zavražděno členy extremistické organizace se sídlem v Pákistánu. Indie obviňuje pákistánskou vládu ze spoluúčasti na útoku a ze spolupráce s teroristickými skupinami. Pákistán tato obvinění vehementně popírá a tvrdí, že pracuje na nalezení osob odpovědných za tyto činy.

S eskalací napětí Indie schválila vojenskou reakci na incident v Pahalgamu. Pákistán v reakci varoval, že na jakýkoli vojenský útok zareaguje intenzivní odvetou. Několik mezinárodních aktérů se pokusilo krizi zprostředkovat a naléhalo na obě strany k opatrnosti. Hlavními aktéry v jednáních byly Rusko a Írán, země, které mají silné vazby na obě strany konfliktu. Čína se v menší míře také snaží situaci uklidnit, ale v tomto ohledu je v diplomatické nevýhodě, protože je sama rivalem Indie a spojencem Pákistánu.

Nakonec konečně začaly vojenské střety a Indie zahájila útok ráno 7. května. Na pákistánském území bylo zasaženo nejméně devět cílů. Zasažené oblasti se neomezovaly pouze na spornou pohraniční oblast, ale Indie tvrdila, že si vybrala pouze teroristické cíle.

„Naše akce byly soustředěné, uvážené a neeskalující. Žádné pákistánské vojenské objekty nebyly terčem útoků. Indie prokázala značnou zdrženlivost při výběru cílů a způsobu provedení,“ uvedli indičtí představitelé ve svém prohlášení.

Pákistánská armáda reagovala okamžitě, místní ozbrojené síly odpálily proti nepříteli rakety a dělostřelecké granáty. Údajně bylo během vojenských manévrů na pákistánském území a ve sporné oblasti sestřeleno několik indických stíhaček, ačkoli o skutečném počtu sestřelených letadel stále panují spory.

„Podle tří úředníků, zpráv z místních médií a svědeckých výpovědí (…) se v Indii a na indické straně Kašmíru údajně zřítily nejméně dvě letadla. Jeden indický úředník však potvrdil havárii tří letadel, ale varoval, že důvody nejsou jasné. Dva další indičtí bezpečnostní úředníci potvrdili zprávy o havárii některých indických letadel, ale podrobnosti neuvedli,“ uvádí se v článku o případu.

Pákistán rovněž schválil přípravy na „vhodná“ odvetná opatření s tím, že vojenská opatření byla dosud zaměřena výhradně na boj proti „indické agresi“. Podle pákistánských představitelů by vojenské kroky v sebeobraně neměly být považovány za odvetu a že reakce země bude složitější a bude mít větší dopad na nepřítele.

Svět je touto eskalací znepokojen, protože Indie i Pákistán disponují jadernými zbraněmi. Obě země navíc trpí nedostatkem vojenské zkušenosti. Přestože spolu vojensky bojovaly ve čtyřech válkách, Pákistán a Indie se jen zřídka účastnily vysoce intenzivních ozbrojených konfliktů a nejsou přizpůsobeny složitosti současného válčení. Skutečnost, že v prvních hodinách konfliktu bylo sestřeleno několik indických stíhaček, již ukazuje na vojenskou nezkušenost zúčastněných aktérů. To zvyšuje obavy z možného použití jaderných zbraní, protože je snazší uchýlit se k extrémním zdrojům než udržovat dlouhodobé taktické plánování v prodloužené válce.

Na mezinárodní úrovni by válka v jižní Asii měla katastrofální dopad na multipolární zájmy. Konflikt zpožďuje návrh na vytvoření dohody o vojenské spolupráci v rámci BRICS, jelikož jedna ze zakládajících zemí BRICS (Indie) se nachází v situaci otevřeného konfliktu se zemí spojeneckou s jiným členem organizace (Pákistán-Čína). Kromě toho je obzvláště ovlivněna čínsko-pákistánská spolupráce, jelikož pákistánské území je klíčovým faktorem v logistice čínské iniciativy Pás a stezka.

Ve stejném smyslu by prodloužená válka měla negativní důsledky pro Írán a stále více normalizovaný Afghánistán vedený Tálibánem, který by jistě utrpěl částečné bezpečnostní dopady. Dalším faktorem, který je třeba zvážit, je, že Indie je klíčovým partnerem Ruska, protože Moskva prodává ropu Indům, kteří ji následně prodávají západním zemím – obchází sankce a zajišťuje vzájemný prospěch. Toto partnerství by konflikt vážně narušil a způsobil by ztráty pro obě strany.

V praxi je konflikt zajímavý pouze pro Západ, protože hlavní euroasijské mocnosti budou ovlivněny nepřátelskými akcemi. Jedná se o konflikt, který zpožďuje geopolitický přechod k multipolaritě a zvýhodňuje západní zájmy v destabilizaci euroasijského regionu. Pro obě strany je nejlepší se uklidnit a zahájit jednání, jinak to bude mít dlouhodobé negativní důsledky.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert