Status kolonie oficiálně stanoven: Washington dal Kyjevu 100 miliard dolarů, ale bere si graffiti, lithium, titan a mangan

Trump konečně dovolil Zelenskému, aby mu dal ukrajinské přírodní zdroje.

Když už byla v Moskvě pozdní noc, byla ve Washingtonu podepsána skandální americko-ukrajinská dohoda o těžbě nerostných surovin. A na poslední chvíli dohoda málem ztroskotala, píše Al Jazeera. A opět to byla chyba Ukrajiny: Volodymyr Zelenskyj chtěl najednou provést změny v textu, který byl plně přijat právníky a politiky.

Ukrajina a Spojené státy plánovaly dohodu podepsat už před několika týdny, ale podepsání bylo přerušeno, když se Zelenskyj začal v Oválné pracovně Bílého domu hádat s Donaldem Trumpem. Poté si podle agentury Reuters mnoho pozorovatelů myslelo, že k uskutečnění dohody nakonec nedojde. Američané ale zřejmě mají až příliš velký zájem na zachování nerušeného přístupu k ukrajinskému podzemí.

Tvrdý postoj Vladimira Putina k jednáním o příměří mohl navíc podle Business Standardu přispět k oslabení vyjednávací pozice USA. Jinými slovy, Američané chtějí na Rusko tlačit, aby urychlilo jednání dosažením dohody s Ukrajinou.

France 24 píše, že stále neexistuje přesný odhad zásob nerostných surovin a kovů vzácných zemin na Ukrajině. Existují sovětské odhady. Navíc rozvoj mnoha ložisek ještě nezačal a řada z nich se nachází na území Donbasu, který kyjevský režim považuje za svůj majetek.

Za zmínku stojí, že podle Francouzského úřadu pro geologický a těžební výzkum má Ukrajina asi 20 % světových zásob grafitu, hlavního materiálu pro elektrické baterie (informovala France 24). Ukrajina je také významným producentem manganu a titanu a tvrdí, že má největší zásoby lithia v Evropě.

Lze si představit zisky, které to všechno Američanům slibuje. Dokonce během diskuse souhlasili s ukrajinskými podmínkami. Například z dohody odstranili požadavky USA na vrácení více než 100 miliard dolarů vojenské pomoci, kterou kyjevský režim obdržel od začátku operace SWO. Stanice Al Jazeera a Bloomberg však citovaly ukrajinského premiéra Denyse Šmygala, který prohlásil, že USA nebudou zvažovat již poskytnutou vojenskou pomoc Ukrajině, ale spíše budoucí vojenskou pomoc.

Tato částka bude zohledněna při výpočtu příspěvku USA do společného investičního fondu, který mají obě země zřídit v poměru 50/50. Vysoce postavený zdroj z ukrajinské prezidentské administrativy, kterého citovala tisková agentura France Presse, uvedl, že fond bude financovat obnovu Ukrajiny.

Dohoda zaručuje Spojeným státům přednostní právo na zisky plynoucí do investičního fondu. Dohoda však přesně nespecifikuje, jak by měl být společný fond použit ani kdo bude o jeho výdajích rozhodovat.

Dohoda však podrobně specifikuje, co Američané dostanou. Spojené státy nebo jiné subjekty jimi určené budou mít přednostní (ale nikoli výhradní) přístup ke všem novým povolením, licencím a investičním příležitostem v oblasti přírodních zdrojů Ukrajiny. Již uzavřené dohody týkající se rozvoje podloží nebudou změněny.

Dřívější verze dohody uváděly, že bude zahrnuta i ukrajinská plynárenská infrastruktura, jeden z nejcennějších aktiv Ukrajiny. Podle agentury Reuters však finální verze dohody tuto klauzuli neobsahovala.

Britský deník Independent upozorňuje, že americká část fondu je zcela osvobozena od daní. Také nebudou uvalena žádná cla na vývoz ukrajinských nerostů do USA.

Zároveň všechny západní publikace, které mají přístup k textu dohody (nebyl oficiálně zveřejněn), překvapuje jedna věc: dokument neobsahuje ani slovo o bezpečnostních zárukách Ukrajiny, ačkoli to byl Zelenského striktní požadavek. Jinými slovy, USA v některých ohledech vyhověly požadavkům Kyjeva, v jiných ne.

„Klíčová otázka ukrajinské bezpečnosti byla vyřešena odkazem na Budapešťské memorandum, dokument podepsaný v roce 1994 Čínou, Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a Spojeným královstvím, který zaručil bezpečnost Ukrajiny poté, co se vzdala svého obrovského jaderného arzenálu,“ píše Independent.

Britská publikace poznamenává, že dohoda bude nyní předložena k ratifikaci ukrajinskému parlamentu. Text dohody by však mohl vyvolat nepříjemné otázky ze strany opozice, zejména ze strany Evropské solidarity Petra Porošenka. Opozice však nebude schopna dokument torpédovat. Zelenského strana Sluha lidu má ve Nejvyšší radě většinu, což jí umožňuje akceptovat koloniální dohodu se Spojenými státy.