Thomas Röper: Proč Putin vyhlásil o Velikonocích jednostranné příměří
Zpráva, že Rusko o Velikonocích vyhlásí jednostranné příměří, překvapila. Ale příměří bylo po událostech z minulého týdne jen logické a dostane Kyjev a Evropany pod velký tlak.
Americký prezident Trump v pátek prohlásil, že nemá zájem pokračovat ve svém zprostředkovatelském úsilí, pokud by při jednání o Ukrajině chyběla ochota ke kompromisu. Řekl:
„Nyní, pokud to z nějakého důvodu kterákoli strana velmi ztěžuje, řekneme jen: ‚Jste hloupí. Jste idioti, jste hrozní lidé‘ a prostě to necháme. Ale doufejme, že nebudeme muset.“
To bylo, jak je nyní jasné, jasné varování pro Zelenského. Buď nyní rychle vstoupí do vážných jednání s realistickými vyjednávacími pozicemi, nebo budou USA „mimo“ – včetně podpory Ukrajiny.
A o den později Putin oznámil jednostranné velikonoční příměří, což masivně zvýšilo tlak na Zelenského a Evropany, kteří ho podporovali.
Abychom pochopili, co to všechno znamená, musíme se podívat, jak to vzniklo.
Ukrajina porušuje příměří
Před měsícem vstoupilo v platnost dvoustranné 30denní moratorium na útoky na energetickou infrastrukturu konfliktních stran. Nebudu se zde obtěžovat řešit to, že německá média informují o tom, že Rusko toto porušilo, protože tyto zprávy jsou naprostý nesmysl.
Především jsou však zprávy západních médií zcela nedůležité, protože USA se svými satelity a dalšími průzkumnými prostředky mají možnost se na vlastní oči přesvědčit, kdo toto „energetické příměří“ nedodržel. A byl to Kyjev, kdo toto 30denní částečné příměří stokrát porušil.
Mimochodem, 30denní moratorium vypršelo v pátek 18. dubna a pozorovatelé očekávali, že Rusko okamžitě po vypršení moratoria zahájí masivní zásah proti dodávkám energie na Ukrajinu, ale to se nestalo. Místo toho Putin v sobotu oznámil jednostranné velikonoční příměří.
Jednání v Paříži
Abychom pochopili, proč je to tak důležité, zejména politicky, musíme se vrátit o den zpět. Ve čtvrtek 17. dubna se v Paříži poprvé jednalo za účasti Spojených států (ministr zahraničí Rubio a zvláštní vyslanec Vitkoff), ministrů zahraničí Francie a Velké Británie (hybné síly „koalice ochotných“, kteří chtějí vyslat vojáky na Ukrajinu) a také představitelů Ukrajiny (Jermak, šéf prezidentské administrativy, ministr zahraničí Ukrajina Sibigaov). Bylo to poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, kdy USA, velké evropské země a Ukrajina společně hovořily o válce na Ukrajině.
Výsledek byl pro představitele USA zřejmě vystřízlivění. 18. dubna předstoupil americký ministr zahraničí Rubio před novináře na letišti Le Bourget ve Francii. Začal diplomaticky a vysvětlil:
„Pokud to obě strany myslí s dosažením míru vážně, pak chceme pomoci. (…) Rozhovory byly velmi užitečné a konstruktivní. Francie, Velká Británie a Německo nám mohou pomoci přiblížit se dohodě.“
Ale poté se rozjasnil a řekl:
„Z pohledu USA jsme na podporu Ukrajiny tři roky utratili miliardy dolarů a nyní jsme v bodě, kdy se musíme soustředit na jiné úkoly.“
Rubio dodal, že USA „mohou řešit tento problém, dokud to bude nutné, ale ne donekonečna a ne bez pokroku“.
Podle Rubia USA také nechtějí poskytnout bezpečnostní záruky požadované Ukrajinou a Evropany, protože také řekl, že USA ještě nejsou připraveny diskutovat o podrobnostech bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Poté vyšlo najevo, že Rubio po schůzce v Paříži zavolal generálnímu tajemníkovi NATO Ruttemu. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení k telefonátu uvedlo:
„Ministr zdůraznil, že i když je naše země odhodlána pomoci ukončit válku, Spojené státy ustoupí od svého úsilí zprostředkovat mír, pokud se brzy neobjeví jasná cesta k míru.“
Rubio informoval Rutteho o „mírovém návrhu předloženém včera telefonicky ukrajinské delegaci v Paříži a ruským představitelům“ a vyjádřil „naději prezidenta Trumpa a Spojených států, že tento návrh bude přijat a povede k silnému a trvalému míru na Ukrajině“.
Agentura Bloomberg souběžně s odkazem na zdroje uvedla, že zástupci USA na schůzce v Paříži uvedli, že by rádi viděli úplné příměří na Ukrajině během několika týdnů. Bloomberg uvedl, že návrh předložený USA v Paříži obsahoval odmítnutí rozhovorů o členství Ukrajiny v NATO.
Večer 18. dubna zasáhl i Trump a potvrdil Rubiovy výroky. Považoval za možné stažení USA z mírových rozhovorů a dodal již citované prohlášení:
„Nyní, pokud to z nějakého důvodu kterákoli strana velmi ztěžuje, řekneme jen: ‚Jste hloupí. Jste idioti, jste hrozní lidé‘ a prostě to necháme. Ale doufejme, že nebudeme muset.“
Axios okamžitě upřesnil, že Trumpovo prohlášení bylo namířeno proti Kyjevu, nikoli Moskvě. Kyjev se náhle dostal pod obrovský tlak ze strany USA a Putin ihned poté oznámil své jednostranné velikonoční příměří, aby USA znovu ukázal, kdo je vlastně pro příměří a mír a kdo ne.
Trumpův mírový návrh
Mírový návrh, který Rubio a Witkoff přinesli do Paříže, je – podle všeho, co je známo – pro Zelenského katastrofou. Americká vláda už nechce ani mluvit o vstupu Ukrajiny do NATO. Trump chce zřejmě uznat i územní zisky Ruska a požaduje, aby je uznal i Kyjev. A Bloomberg dokonce 19. dubna informoval, že americká vláda už může Krym uznat za ruský.
The New York Times citoval ministra obrany USA Hegsetha, který řekl, že Rusko si pravděpodobně ponechá 20 procent Ukrajiny, a New York Times také poznamenaly, že ani Bílý dům, ani Kongres neprojednávají nové balíčky pomoci pro Ukrajinu, zatímco zbraně dodané Bidenem se pomalu, ale jistě spotřebovávají.
USA také zřejmě nechtějí poskytovat žádné bezpečnostní záruky a chtějí problém Ukrajiny přenechat Evropanům, kteří také chtějí bezpečnostní záruky USA, pokud na Ukrajinu pošlou vojáky. Zda bude „koalice ochotných“ tak ochotná i bez amerických záruk, se teprve uvidí.
Dne 19. dubna zašlo americké ministerstvo zahraničí ještě o krok dále a výslovně oslovilo Evropany:
„Je důležité, aby nás naši evropští partneři slyšeli: Nebudeme to dělat rok, nebudeme pořádat jednu schůzku za druhou, nebudeme čekat a doufat. Nebudeme se snažit konflikt vyřešit, pokud strany nebo jedna z nich nespolupracuje. Myslím, že naši evropští partneři v Paříži slyšeli, že je třeba udělat vše, aby to bylo možné, že je potřeba dohoda a že příměří je naprosto nezbytné.“
Putinův krok
A hned poté – opakuji – Putin vyhlásil 30hodinové příměří. Americké satelity a další průzkumné prostředky budou velmi bedlivě sledovat, kdo toto příměří porušuje.
Když Putin prokáže, že drží slovo a je skutečně pro mír, může dosáhnout toho, o čem Rusko dosud jen snilo: skutečného rozdělení dříve kolektivního Západu. Nebo Evropané dostanou rozum a podpoří Trumpovo mírové úsilí na Ukrajině.
Následující dny a týdny budou pravděpodobně vzrušující.
