Trump posiluje napětí s Íránem

V sobotu americký prezident Donald Trump nařídil „rozhodující a silnou vojenskou operaci“ proti Húsíům v Jemenu s „drtivou smrtící silou“ v Pentagonu. Byla to nejvýznamnější vojenská akce jeho druhého funkčního období.

Americké útoky na jemenskou metropoli Saná a další oblasti začaly v sobotu a pokračovaly až do neděle. Podle zpráv bylo dosud zabito 31 lidí a 101 zraněno, většina z nich jsou děti a ženy.

Toto svévolné zabíjení bezbranných žen a dětí lze považovat pouze za akt zbabělosti. Trump má na rukou krev. Na Truth Social napsal Húsíům: „Váš čas vypršel a vaše útoky se dnes musí zastavit. Pokud ne, rozpoutá se s vámi peklo jako nikdy předtím.“

Trump poté náhle odbočil a oslovil Írán s tím, že musí okamžitě přestat podporovat Húsíje. Trump pohrozil: „Amerika vás požene k plné odpovědnosti a nebudeme k tomu milí!“ Írán reagoval prudce. Ministr zahraničí Abbás Araghčí řekl, že Trump nemá pravomoc ani právo diktovat Íránu zahraniční politiku. Araghchi poznamenal, že Húsíové pouze reagovali na „izraelskou genocidu a terorismus“. Velitel íránských revolučních gard generál Hossein Salami varoval, že Írán „odpoví destruktivně“ na jakýkoli útok.

Trumpovo agresivní chování přišlo jen dva dny poté, co Anwar Gargash, ministr zahraničí Spojených arabských emirátů, ve čtvrtek navštívil Teherán. Tam doručil dopis od Trumpa íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu, ve kterém navrhoval rozhovory o íránském jaderném programu a podpoře íránských odbojových skupin. Teherán zůstává otevřený jaderným rozhovorům, ale odmítá jakoukoli vazbu na svou regionální politiku.

Teherán se mezitím začal barikádovat, protože začíná nová fáze Trumpovy zahraniční politiky a napětí kolem jaderné otázky se neustále zvyšuje. Říjnový termín pro uplatnění klauzule snapback JCPOA (jaderná dohoda s Íránem z roku 2015) k obnovení sankcí Rady bezpečnosti OSN se rychle blíží. Zároveň se zdá, že íránský program obohacování podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii dosáhl bodu, kdy již má dostatečné zásoby na výrobu „vícenásobných“ jaderných bomb.

Dne 14. března se čínský ministr zahraničí Wang Yi setkal v Pekingu s náměstky ministrů zahraničí Ruska a Íránu. Tam navrhl pět bodů „pro vhodné řešení íránské jaderné otázky“, což v podstatě podpořilo pozici Teheránu. Pro Írán to bylo jasné diplomatické vítězství.

Zajímavé je, že setkání v Pekingu se časově shodovalo se závěrem šestidenního námořního cvičení v íránském přístavu Chabahar na téma „Společné budování míru a bezpečnosti“ mezi námořnictvem Íránu, Ruska a Číny. V prohlášení čínského ministerstva obrany se uvádí: „Námořní cvičení posílilo společné operační schopnosti tří námořnictva reagovat na různé mimořádné události a zajistit námořní bezpečnost, prohloubilo vojenskou důvěru a praktickou spolupráci mezi námořnictvy zúčastněných zemí a položilo pevný základ pro budoucí spolupráci.“

Vezmeme-li v úvahu všechny tyto události, Trump čelí na diplomatické úrovni mnoha výzvám v souvislosti s íránskou jadernou otázkou. Teherán, Moskva a Peking koordinují své kroky během příštích šesti měsíců a Teherán vysílá matoucí signály ohledně Trumpova dopisu Chameneímu. Trump není spokojen s vývojem situace na diplomatické úrovni a tlak na Írán se stává nezbytným. Stručně řečeno, Trumpova egocentrická mysl si vybrala snadný způsob, jak zasáhnout Húsíje tak tvrdě, aby nepřímo naznačila Teheránu (a Moskvě a Pekingu), že si s ním nebude zahrávat.

Ve skutečnosti se Moskva nedávno vměšovala do íránského jaderného problému a staví se do pozice možného zprostředkovatele. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se nedávno vyslovil proti spojování jaderných rozhovorů s irelevantními otázkami (jako jsou ověřitelné dohody Teheránu o ukončení podpory odbojových skupin v Iráku, Libanonu a Sýrii). Lavrov otevřeně řekl: „Něco takového pravděpodobně nepřinese výsledky.“ Lavrov také zdůraznil, že Moskva podporuje zásadní postoj Teheránu, že jakékoli obnovení jednání mezi USA a Íránem by mělo vycházet z jaderné dohody z roku 2015, tzv. JCPOA, která má souhlas Rady bezpečnosti OSN (a od níž Trump samozřejmě v roce 2018 odstoupil).

Nemělo by být žádným překvapením, že Moskva záměrně zasahuje do americko-íránského jaderného konfliktu a zároveň dbá na Trumpovy dotěrné požadavky na ukončení ruských speciálních operací na Ukrajině, i když zbývá ještě mnoho udělat a Ukrajina nejeví žádný skutečný zájem o vyjednávání s Ruskem – a dokonce schválila zákon, který taková jednání výslovně zakazuje.

Zejména Trump pravděpodobně ví, že Zelenského nemůže přesvědčit, aby souhlasil s předáním zbraní ukrajinskými jednotkami v Kursku – i když Putin nabídl: „Pokud složí zbraně a vzdají se, bude jim zaručen život a řádné zacházení.

Rozhodující fáze se blíží, protože ruský termín pro pokojnou kapitulaci vyprší dnes v 6 hodin ráno moskevského času. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v Telegramu napsal: „Pokud odmítnou složit zbraně, budou všichni systematicky a nemilosrdně likvidováni.“ Trumpovi pravděpodobně prasknou nervy, protože v ukrajinských okupačních silách mohou být i západní žoldáci.

Za těchto okolností je člověku líto Húsíů, které Trump používá jako boxovací pytel, aby ventiloval svou frustraci a potlačovaný hněv vůči Teheránu. Vyšší představitelé Trumpovy administrativy otevřeně přiznali, že Teherán je konfrontován s poselstvím „už toho bylo dost“ – frází, kterou Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz použil k interpretaci jemného poselství leteckého a raketového útoku proti Húsíům.

Jemen, který tolik trpěl, si tak brutální útoky rozhodně nezaslouží. Húsíové dosud nezaútočili na žádnou loď, přestože se tak vyhrožovali kvůli izraelské blokádě veškerého jídla, paliva a dalších dodávek do pásma Gazy. Húsíové obviňují Trumpovu administrativu, že zveličuje hrozbu námořního embarga omezeného pouze na izraelskou lodní dopravu, dokud nebude obyvatelům Pásma Gazy doručena humanitární pomoc v souladu s dohodou o příměří mezi Hamasem a Izraelem.

Očividně Húsíové ani neusilují o konfrontaci s Trumpem, ani by na ně neměli být pohlíženi jako na íránské zástupce. Húsíové útoky dronů a raket zcela zastavili lednovým vyhlášením příměří v pásmu Gazy. Dokonce i Trumpův nejlepší argument je, že Húsíové zaútočili na americké lodě během Bidenovy vlády.

Přesto hlavní velitelství USA označilo sobotní útoky za začátek rozsáhlé operace, která může pokračovat donekonečna. Ministr obrany Pete Hegseth napsal na X: „Útoky Houthiů na americké lodě a letadla (a naše jednotky!) nebudou tolerovány; a Írán, jejich mecenáš, je varován: Svoboda plavby bude obnovena.“ Za touto fiktivní rétorikou Hegseth pravděpodobně chápe, že Trump od něj očekává, že bude v nadcházejících měsících udržovat situaci v oblasti Perského zálivu vroucí, protože se íránská jaderná otázka blíží kritickému bodu.

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotním prohlášení uvedlo, že americký ministr zahraničí Marco Rubio zavolal Lavrovovi a informoval ho o rozhodnutí USA zaútočit na Húsíje. Lavrov poté zdůraznil „nutnost okamžitého ukončení používání násilí a důležitost politického dialogu mezi všemi stranami, abychom našli řešení, které zabrání dalšímu krveprolití“. Teď se karta obrátila, že? 15. března Trump hazardoval s morálním základem zahraniční politiky založené na principu síly pro mír.

Melkulangara Bhadrakumar