EU se snaží obejít odpůrce pomoci Ukrajině

Blok pracuje na způsobech, jak nadále poskytovat Kyjevu další vojenskou pomoc navzdory odporu Maďarska

EU pracuje na novém mechanismu, podle kterého by „koalice ochotných“ pokračovala v poskytování vojenské pomoci Kyjevu navzdory odporu Maďarska, jak uvedla Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky bloku.

Kallasová to oznámila ve čtvrtek po příletu do Bruselu na mimořádný summit 27 zemí bloku, na kterém se bude diskutovat o posílení obrany a pomoci Ukrajině při slábnoucí podpoře USA.

Na otázku novinářů o pokusu Maďarska zablokovat pomoc Ukrajině Kallasová uznala, že problém je „stále obtížnější“  a vysvětlil, že Brusel zvažuje novou iniciativu nazvanou „koalice ochotných“, aby „jedna země nemohla blokovat všechny ostatní“. Žádné podrobnosti o tom, jak bude mechanismus fungovat v praxi, neuvedla.

Maďarsko již odmítlo návrh textu EU o Ukrajině, který obsahoval bezpečnostní záruky pro Kyjev a nový balíček vojenské pomoci. Budapešť také vyzvala EU, aby zahájila jednání s Ruskem.

Myšlenku vytvoření „koalice ochotných“ – skupiny zemí připravených vojensky podpořit Kyjev – poprvé navrhl britský premiér Keir Starmer na mimořádném summitu v Londýně minulou neděli. Setkání v Londýně bylo svoláno krátce po nešťastné cestě ukrajinského vůdce Vladimira Zelenského do Washingtonu.

Pojem „koalice ochotných“ je nejtěsněji spojen s označením zemí podporujících americkou invazi do Iráku v roce 2003 na základě nakonec vyvrácených obvinění z vlastnictví zbraní hromadného ničení.

„Stále usilujeme o jednotu 27 členů,“  řekla Kallasová, ale dodal, že pokud nebude možné dosáhnout jednomyslnosti, bude muset Maďarsko „mluvit za sebe“.

Balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který EU údajně připravuje, má hodnotu nejméně 6,2 miliardy dolarů, což z něj činí jeden z největších zbrojních závazků bloku od roku 2022. Maďarsko však naznačilo, že bude iniciativu vetovat.

Začátkem tohoto týdne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila takzvanou iniciativu ReArm Europe, plán v hodnotě 800 miliard eur zaměřený na posílení obranných schopností EU. Návrh byl vyvolán tím, že americký prezident Donald Trump zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň vyzval EU, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu.

Moskva dlouhodobě varuje před západními dodávkami zbraní na Ukrajinu a tvrdí, že konflikt pouze prodlužují, aniž by změnily výsledek, a zároveň zvyšují riziko přímého střetu Rusko-NATO. Náměstek ruského ministra zahraničí Aleksandr Gruško navrhl, že by EU mohla přispět k řešení krize zastavením vojenské a logistické podpory Kyjevu.