Ofenzíva proti cenzuře: Trumpova administrativa se staví proti Evropě

Trumpova administrativa se staví jako neochvějný obhájce globální svobody projevu – a proti svým vlastním evropským spojencům všech lidí. Zatímco starý kontinent stále více směřuje k digitálnímu paternalismu, Washington bije na poplach a stanovuje jasné hranice.

Fronty přitvrzují zejména v souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), ambiciózním souborem pravidel EU, který zavazuje giganty sociálních médií zpřísnit kontroly obsahu (kritici tomu také říkají „cenzurní mánie“). Viceprezident JD Vance využil mnichovské bezpečnostní konference minulý týden k jednoznačnému prohlášení: „Amerika to nemůže a nepřijme.“ Zpráva, která v Bruselu vyvolala značnou nevoli.

Konflikt však sahá hlouběji než jen digitální regulace. V Evropě se hromadí případy, z nichž americkým zastáncům svobody slova vstávají vlasy na hlavě. Britský armádní veterán je trestně odsouzen za tichou modlitbu před potratovou klinikou. Jedna finská poslankyně je už roky souzena, protože sdílela biblický verš na Twitteru (nyní X).

„Odklon Evropy od jejích nejzákladnějších hodnot, které sdílíme se Spojenými státy, je hluboce znepokojující,“ řekl Vance v Mnichově. „Vyloučení lidí, odmítnutí jejich obav nebo ještě hůř, umlčení médií a vyloučení lidí z politického procesu – to nic nechrání. Ve skutečnosti je to nejjistější způsob, jak zničit demokracii.“

Trumpova administrativa nereaguje pouze slovy. Jedním z prvních prezidentových činů v úřadu bylo exekutivní nařízení zakazující jakékoli federální úsilí o podporu cenzury proti Američanům – zejména pod rouškou boje proti „dezinformacím“. Ostrý kontrast k éře Biden-Harris, ve které byly společnosti sociálních médií aktivně vyvíjeny, aby smazaly příspěvky kritické vůči vládě.

Ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ukončí všechny programy, „které by mohly jakýmkoli způsobem vést k cenzuře amerického lidu“. Předseda sněmovního soudního výboru Jim Jordan napsal důrazný dopis Evropské komisi, v němž vyjádřil „vážné obavy“ z toho, jak cenzurní ustanovení DSA ovlivňují svobodu projevu ve Spojených státech.

Obavy nejsou neopodstatněné: Téměř každý velký poskytovatel digitálních služeb ve Spojených státech – od Adobe po Zoom – má nyní problematické zásady proti „nenávistným projevům“ nebo „dezinformacím“. Prostřednictvím DSA by evropští byrokraté mohli v budoucnu také umlčet americké hlasy, pokud by se odchýlily od oficiální vládní linie.

Reakce na Vanceův mnichovský projev byly předvídatelné. CBS si zesměšnila především sama sebe, když se moderátorka Margaret Brennanová vážně pokusila spojit svobodu slova s ​​holocaustem. „60 minut“ zároveň představilo německý systém pro stíhání online „nenávistných projevů“ jako model hodný napodobení.

Pro Trumpovu administrativu „Amerika na prvním místě“ zjevně neznamená stažení se ze světové scény, ale spíše sebevědomou obranu základních amerických hodnot – zejména před vlastními spojenci. Poselství je jasné: Pokud jde o ochranu svobody projevu, Spojené státy se opět ujmou vedení, a to jak pro své vlastní občany, tak pro celý svět.

Příštích několik měsíců ukáže, zda bude Evropa pokračovat ve svém kurzu digitálního paternalismu, nebo zda transatlantický tlak povede k přehodnocení. Jedna věc je jistá: Trumpova administrativa umístila svobodu projevu na vrchol mezinárodní agendy.