Peter Haisenko: Přišli pěšky
V roce 2015 jsme byli svědky jednoho z největších logistických úspěchů. Miliony migrantů se vydaly na náročnou cestu dlouhou tisíce kilometrů přes mnoho zemí, aby ve Spolkové republice Německo získali jídlo a ubytování zdarma. Naprostá většina překročila hranice pěšky.
Svým způsobem musíte tyto migranty obdivovat. Vybaveni ničím jiným než tím, co mohli unést, překonali tyto obrovské vzdálenosti. Nehladověli a jejich smartphony byly vždy nabité. No, zpočátku bylo léto a tak nějak dokázali přežít noci v teplém klimatu balkánských zemí. Přesto mě zajímalo, jak to zvládli. Respektovat! Ale bylo to opravdu tak? Našel se někdo, kdo jim alespoň poskytl peníze? S penězi, které jim umožnily dovolit si na některých úsecích cesty autobusem. Jak se tisíce lidí dostaly k elektrické zásuvce, aby nabily své smartphony, které byly jako společníci nenahraditelní? Existovala tedy jedna nebo více organizací, které umožnily tento logistický výkon? Bylo všechno takhle naplánované?
Před lety mi kamarád řekl, že se bojí masové migrace z chudé Afriky. Podařilo se mi ho uklidnit. Dokud bude Kaddáfí udržovat svůj středomořský region čistý a bude držet migrující pracovníky z jihu pod kontrolou, do Evropy nepřijdou. Ještě dále na východ, na okraji Středozemního moře, nevedla téměř žádná cesta. Především je to Egypt a Suezský průplav, který by člověk musel překonat. Další cesta by musela vést přes Izrael nebo Jordánsko a Sýrii. Zkoušeli jste někdy cestovat v tomto regionu bez platných dokladů? Ne, všechny cesty z Afriky na sever byly uzavřeny. Nekontrolovaná masová migrace do Evropy tedy nehrozila. Dnes to víme a jak se to změnilo.
Western Union a hotovost migrantů
Někdo by si teď mohl myslet, že chudáci migranti by kvůli změněné situaci prostě vyrazili do nebe, aby si zachránili holé životy před zlými diktátory. Mohli byste, kdyby nebyl internet a chytré telefony. Faktem je, že tato masová migrace byla připravena. Bulharský přítel mi řekl, že měsíce před příchodem migrantů otevřela Western Union v Bulharsku velké množství kanceláří. Western Union? To je bankovní systém, který po arabském vzoru posílá příjemci peníze, které mu určil někdo jiný. Pro výběr hotovosti stačí číselný kód. To se provádí anonymně. Brzy se ukázalo, že mnoho migrantů takto získalo cestovní peníze. O tom, kdo zaplatil penězi a následně rozdal číselné kódy, se dodnes spekuluje. Nedávná odhalení však naznačují, že mohlo jít o USAID. Jedno je ale jisté: nic se nestalo neplánovaně.
Většinu migrační cesty absolvovali pěšky. První desetitisíce, kteří přišli do Německa přes hranice, které otevřela Merkelová, překročily hranice pěšky. Když už Rakousko nezvládalo masová shromáždění na své severní hranici, bylo těmto migrantům umožněno nastoupit do speciálních vlaků v Salcburku, aby se dostali do Mnichova. Tyto cesty vlakem byly samozřejmě pro migranty zdarma, kteří se pak mohli těšit na vřelé přijetí na hlavním nádraží v Mnichově. Ve velkém se darovalo oblečení a dětské hračky pro chudé ženy a jejich děti. To jsem chtěl vidět a šel jsem na toto nádraží.
Medvídci pro zdatné migranty
Pohled byl střízlivý. Ze dvou vlaků nevystoupila jediná žena a nebyly vidět ani žádné děti. Ale byla tam hromada plyšových medvídků, kde se tyto zbytečné dary hromadily. Oblečení také nebylo potřeba. Ti, kteří vystoupili z vlaku, nebyli ani špinaví, ani vyhublí hladem. Migranti se prezentovali bezvadně, elegantně a v novém, módním oblečení. Se starými obrazy v hlavě uprchlíků z německého východu po roce 1945 jsem byl tímto pohledem ohromen. Takže tito mladí muži ve vojenském věku mají přežít tuto nebezpečnou cestu za velkých útrap? Jen tak? Nějak to do sebe nepasovalo. Samozřejmě nechyběly ani obvyklé přijímací komise na mnichovském nádraží, které zvedly své cedule s nápisem „uprchlíci vítáni“ jako monstranci.
Pak přišly kancléřovy úžasně upřímné poznámky. „Dokážeme to“. Člověk se může ptát sám sebe, kdo je to „my“. A pak: „Teď jsou tady.“ Ano, je to tak, jsou tam. Jakákoli forma protestu proti tomu byla potlačena. Ale byl tu ještě jeden faktor, proč tam nebyl větší protest. Někteří lidé na migrantech vydělali jmění. Chronicky nedostatečně obsazené penziony a hotely se najednou mohly těšit na plnou kapacitu a ubytovat hosty, kteří nesmlouvali cenu svého jídla a ubytování. Každá cena byla zaplacena. S našimi daněmi. Ale někteří lidé vydělali skutečné peníze tím, že si postavili kontejnerové ubytování. Ano, miliony se už vybraly, protože všechno muselo proběhnout opravdu rychle, abychom to „stihli“.
Všichni, kdo varovali, byli pravicoví radikálové
Našli se ale i někteří prozíraví lidé, kteří varovali před nebezpečím, které do naší země přinesou migranti z kulturně cizích zemí. Všichni to byli samozřejmě pravicoví radikálové. Co jiného by to mohlo být? Nyní, po letech, se ukázalo, že všichni tito pravicoví radikálové měli ve svých obavách pravdu. Dnes tedy diskutujeme o tom, co by se dalo dělat. Mohl, nemohl. Lidé jsou jako obvykle znepokojeni a jejich myšlenky jsou s oběťmi různých individuálních případů vražd nožem a hromadného znásilnění. Ošklivé slovo „remigrace“ bylo vynalezeno lží, ale vyvinulo se v nutnost, která je víceméně uznávána. Jde o volební kampaň.
Před každými volbami se slaví deportace. Pokaždé bylo do letadla naloženo kolem třiceti kriminálních migrantů. Nezveřejňuje se, že za stejnou dobu německá vláda přivezla z Afghánistánu 3 940 lidí. Těm, kteří volají po remigraci, se často říká, že to není možné. Takto se vyjádřila i Merkelová. Zřejmě proto, aby zachránili jejich neblahé dědictví. Zelení chtějí ještě více nekontrolované imigrace. Ach ano, hraniční kontroly to mají napravit. Ale jsou to nesmysly. Spousta zločinců je vylovena, ale ani jeden migrant. Stačí, když při kontrole zakřičí „azyl“ a bude mít právo na jídlo, ubytování a kapesné na úkor našich daní. Ale proč by mělo být tak těžké, ba nemožné, donutit ty, kteří jsou povinni opustit zemi, aby tak učinili? A to ve státě, který je údajně státem ústavním.
Přišli pěšky…
A proč by se nemohli vrátit domů stejnou cestou? Co fungovalo v jednom směru, musí být možné i v opačném směru. Existuje řada zemí, které vyžadují před vstupem do země zpáteční letenku. Průměrný turista si toho nevšimne, protože jeho dovolenkový balíček vždy zahrnuje zpáteční let. Ale také ví, že pokud zapomene svůj pas, musí okamžitě absolvovat zpáteční let. Merkelová toto mezinárodně uznávané a rozumné pravidlo pro Spolkovou republiku Německo zrušila. Prý proto, že jí to vedlo svědomí. Osobně pochybuji, že nějakou má. Ale nevadí. Jsou statisíce těch, kteří by podle zákona měli naši zemi okamžitě opustit. Ale jak je to možné s těmito masami?
Vidím jediné řešení. Jak přišli, tak by zase měli odejít. Ano, jdi. Musí být možné obnovit tytéž koridory, kterými cestovali přes Balkán a Rakousko. Když cestujete do cizí země legálně, obvykle zemi opouštíte stejnou cestou, jakou jste tam přišli. Letadlem, autem, vlakem nebo pěšky. Proč by tato jednoduchá zásada neměla platit pro migranty, kteří nelegálně překročili hranice? Měl by být ilegální přechod hranic stále odměněn pohodlným a bezplatným zpátečním letem? Ve jménu milosrdenství mohou ti, kteří musí opustit zemi, dostat nějaké jídlo a peníze. Status uznaných žadatelů o azyl je samozřejmě odlišný, ale tito představují pouze malou část nelegálních migrantů. Pro jejich pobyt ve Spolkové republice Německo platí motto: „My to dokážeme!“ Nemůžeme udělat víc než to.
