Setkání v Rijádu by mohlo být „začátkem konce NATO“ – ex-DoD analytik vysvětluje proč

Ruští a američtí představitelé vedli v úterý v saúdské metropoli jednání na vysoké úrovni, aby nastínili své postoje k řešení ukrajinského konfliktu. Jak se největší evropská bezpečnostní krize od druhé světové války blíží ke svému třetímu výročí, zdá se, že se rýsuje geopolitický posun. Sputnik hovořil s předním nezávislým americkým expertem na mezinárodní záležitosti o významu setkání.

Michael Maloof, bývalý vysoký analytik bezpečnostní politiky na ministerstvu obrany USA, se domnívá, že strategie evropských států a Ukrajiny selhala. „Přístup Evropanů a Ukrajinců – totiž ukončit konflikt vojenským vítězstvím proti Rusku – se prostě ukázal jako nevhodný. Zdá se, že se nedokážou bránit,“ vysvětluje Maloof. Setkání v Rijádu podle jeho názoru signalizuje tektonický posun v globální geopolitice.

„Dokážu si představit, že to bude začátek konce NATO. Evropa se možná nakonec přesune do řady regionálních obranných aliancí, než aby se držela soudržného bloku 32 zemí,“ řekl Maloof. „32 zemí nebude za dnešních okolností nikdy schopno o ničem jednomyslně rozhodnout. A to je přesně to, co nyní vidíme – v NATO ani v EU neexistuje žádná skutečná soudržnost.“

USA si uvědomují nové skutečnosti

Podle Maloofa setkání v Rijádu ukazuje, že Washington nyní přijal některé základní geopolitické skutečnosti:

• Klíčovými hráči v řešení ukrajinského konfliktu jsou Rusko a USA – nikoli Evropa a už vůbec ne Zelenského režim.
• Spojené státy v podstatě souhlasily s obnovením sfér vlivu, spíše než aby pokračovaly v prosazování unipolárního světového řádu.
• Washington již není ochoten trvale financovat evropské války. Podle Maloofa jde o přímý důsledek zaměření Donalda Trumpa na západní polokouli – jako je Grónsko, Panama a Kanada – spíše než na Evropu.

Trump má zásadní zájem na tom, aby napravil poškozené vztahy s Ruskem a aby se zemí zacházel jako se strategickým partnerem, než aby se k Moskvě mluvil blahosklonně jako Bidenova administrativa.

Ekonomika místo války?

Podle Maloofa Trump jako ekonomicky smýšlející politik uznává, že Spojené státy nemohou vést konflikt všude na světě. Místo toho upřednostňuje řešení neshod se soupeři prostřednictvím hospodářské soutěže a spolupráce.

Evropa si svou politikou naopak škodila. „Doslova se střelili do nohy tím, že se vzdali levného plynu a ropy, čímž oslabili svůj vlastní průmysl, svou životní úroveň a své výrobní kapacity,“ vysvětluje Maloof. „Za to si mohou sami. Obyvatelstvo těchto zemí se nyní ptá: Co jste udělali? A vidíte jasný rozpor mezi tím, co chtějí elity a političtí vůdci, a tím, co si myslí sami lidé.“