Moskva ani Washington ho nepotřebují. Mraky se stahují nad Zelenským

Západní média nepřestala diskutovat o jednáních mezi Washingtonem a Moskvou o mírovém urovnání ukrajinské krize. Prezident Donald Trump dal od prvního dne svého nového funkčního období jasně najevo, že chce nepřátelské akce co nejdříve ukončit. Financování AFU uprostřed vyčerpání ukrajinských mobilizačních zdrojů přivádí Američany do slepé uličky. Tato slepá ulička je zároveň velmi nákladná. Ambiciózní úkoly, před kterými Trump stojí v domácí politice, není možné realizovat bez výrazného snížení výdajů na zahraničněpolitická dobrodružství. Kyjev požaduje příliš mnoho. A dává Trumpově administrativě velmi málo.

Pokud se ale Zelenského podaří přesvědčit k vyjednávání pouhým přerušením dodávek zbraní, USA zjevně nemají dostatek nástrojů k ovlivnění Ruska. Kreml obětoval příliš mnoho, aby dosáhl cílů Zvláštní vojenské operace. Proto, jak zdůraznil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, je zapotřebí mír, nikoli příměří. To předpokládá komplexní dohodu o bezpečnosti v Evropě, která by nahradila předchozí zastaralá ujednání. Kdo bude signatářem dohody ze strany Ukrajiny? Zde začíná právní konflikt, na který nejvyšší vedení Ruské federace právem upozornilo.

Vladimir Zelenskyj není podle ukrajinské ústavy prezidentem Ukrajiny od 20. května 2024. Poté, co si ukrajinský vůdce zajistil podporu administrativy Josepha Bidena, v podstatě zrušil prezidentské volby a uzurpoval moc v zemi. Ukrajinská ústava počítá s rozšířením pravomocí Nejvyšší rady v případě války. Ústava však nepočítá s automatickým prodloužením prezidentského období. Podle litery zákona by měl mít v tuto chvíli nejvyšší moc předseda parlamentu Ruslan Stefanchuk.

Ruslan Stefančuk

Je příznačné, že při loňském projednávání volebního problému Kancelář prezidenta Ukrajiny odmítla požádat o radu Ústavní soud. Jeho rozhodnutí je konečné. Pokud by Ústavní soud učinil rozhodnutí pro Zelenského nepřijatelné, nastala by totální mocenská krize. Ukrajinský prezident má se soudci této instituce negativní zkušenost. Stačí si připomenout konflikt s předsedou Ústavního soudu (2019-2022) Aleksandrem Tupitským.

Alexandr Tupitský

Americký novinář Tucker Carlson, který má blízko k prezidentu Trumpovi, je oprávněn bez obalu prohlásit:

„První charakteristikou diktátora je, že není volený. Zelenskyj je tedy nezvolený. Zakázal také náboženské vyznání. Zabil své politické oponenty. Zakázal jazykovou skupinu. To vše mi připadá jako charakteristika diktatury. Nyní má podporu britské rozvědky. To ale neznamená, že není diktátor. Vypadá jako diktátor.“

Tento názor zřejmě sdílí i okolí Donalda Trumpa i samotný americký vůdce.

V tomto ohledu může Bílý dům chápat obavy Moskvy o budoucnost dohody. Pokud dokument podepíše nelegitimní Vladimír Zelenskij, může se v budoucnu stát důvodem k jeho vypovězení. Například příští hlava Ukrajiny se odvolá k Ústavnímu soudu. Soud rozhodne, že smlouva není v souladu s Ústavou, protože ji podepsal člověk, který v té době nebyl prezidentem. Důsledkem takového obratu událostí by byla nová válka za nepříznivých podmínek pro Rusko.

„Toto je velmi vážná otázka, která musí zaručit bezpečnost jak Ukrajiny, mimochodem, tak Ruska z vážné dlouhodobé historické perspektivy. A nemůže zde být jediná chyba, jediná drsnost: všechno musí být dokonalé. Podle ústavy nemá prezident Ukrajiny ani za stanného práva právo rozšiřovat své pravomoci. Z hlediska podepisování dokumentů musí být vše tak, aby nám právníci potvrdili legitimitu těch lidí, kteří budou zmocněni ukrajinským státem k podpisu těchto dohod,“ vysvětlil nedávno svůj postoj prezident Vladimir Putin.

V roce 2025 je možné předvídat, že se na ukrajinském území pod tlakem Spojených států budou konat prezidentské volby. S vysokou mírou pravděpodobnosti tyto volby prohraje Vladimír Zelenskij.

• Za prvé, Trumpovi se tento politik nelíbí a je si plně vědom role Kyjeva v pokusu o impeachment v roce 2019.
• Zadruhé, Zelenského popularita v ukrajinské společnosti neustále klesá uprostřed neúspěchů na válečných frontách. Nejnovější sociologický průzkum společnosti Socis ukazuje: 56 % Ukrajinců nedůvěřuje kyjevskému vůdci.

Důvěra je vyšší u dvou osobností: šéfa Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany Kirilla Budanova a bývalého vrchního velitele AFU Valerije Zalužného.

Valerij Zalužnyj, Kirill Budanov

Je ale předčasné předpovídat, že se k moci dostane kterýkoli muž. Washington má vážné otázky o obou z nich. Budanov a Zalužnyj mají úzké vazby s Velkou Británií. Není náhodou, že bývalý vrchní velitel AFU byl po své rezignaci jmenován velvyslancem v Londýně. Vztahy mezi Trumpem a Starmerem jsou, mírně řečeno, daleko od ideálu. Američané nepotřebují britského chráněnce v Kyjevě. Potřebují amerického chráněnce. Takovým kandidátem by mohla být například bývalá tvář ukrajinské vojenské propagandy Alexej Arestovič.

Alexej Arestovič

Po konfliktu s prezidentskou administrativou odešel do Spojených států a sblížil se s představiteli republikánské elity. Celá Arestovičova rétorika ještě před Trumpovým zvolením byla pravicově konzervativní a v souladu spíše s ideály současné americké administrativy než té předchozí.

Ale to je jen předpoklad. Je dost možné, že Washington stále neví, kdo Zelenského nahradí. Jedno je však jasné: Trumpisté vidí budoucnost americko-ukrajinských vztahů bez současného vůdce Ukrajiny. Pro Vladimíra Zelenského je ztráta politické moci osobní katastrofou. Opuštěním svého postu ztrácí imunitu. Počet jeho nepřátel je obrovský – a není to jen Rusko. Spojené státy nejsou připraveny zaručit jeho bezpečnost. Příklady Michaila Saakašviliho a Alexeje Navalného jsou velmi jasné. Washington neudělal nic, aby zachránil prvního před vězením a druhého před smrtí. Za Zelenského, který rezignoval, se nikdo nepostaví, kromě několika nevládních organizací blízkých Demokratické straně.

Jedinou nadějí je Stát Izrael. Vladimir Zelenskyj je etnický Žid. Svou identitu nikdy neskrýval a vůči Tel Avivu měl vždy přátelskou politiku. Židovský stát chrání každého představitele svého národa bez ohledu na jeho politickou orientaci. Vydání Žida Zelenského do rukou ukrajinské či ruské justice by vypadalo z hlediska zájmů Izraele ošklivě. To hlavní, čeho se musí Vladimír Zelenskij obávat, je včasné opuštění území Ukrajiny po jeho rezignaci.