Průlom: Japonsko vyvíjí zázračný lék na přirozeně rostoucí zuby

Japonští vědci vyvinuli lék, který dokáže dorůst ztracených zubů. Po osmi letech vývoje se nyní revoluční lék chystá podstoupit klinické testy na lidech.

Osoba odpovědná za tento převratný vývoj je Dr. Katsu Takahashi z Medical Research Institute Kitano Hospital v Ósace. Jeho výzkum je založen na fascinujícím evolučním biologickém zjištění: lidé stále mají biologické „zárodky“ pro třetí sadu zubů – ve vývoji jim brání pouze molekula zvaná USAG-1.

„V průběhu evoluce jsme my lidé ztratili schopnost vyvinout třetí sadu zubů po našich mléčných zubech a trvalých zubech. Ale základní struktury pro to stále existují,“ vysvětluje Takahashi. Jeho tým vyvinul lék na bázi RNA, který specificky deaktivuje inhibiční molekulu USAG-1.

Klinické studie na lidech začaly v říjnu 2024 v Kjótské univerzitní nemocnici. Nejprve bude bezpečnost léku testována na zdravých dospělých osobách s alespoň jedním chybějícím zubem. Ve druhé fázi budou ošetřeny děti ve věku od dvou do sedmi let, kterým chybí alespoň čtyři zuby.

WHO odhaduje, že asi 23 procent lidí starších 60 let na celém světě trpí úplnou ztrátou zubů. Tito lidé mají zatím pouze umělá řešení jako implantáty nebo snímatelné protézy. To by se nyní mohlo zásadně změnit. „Doufáme, že do roku 2030 bude naše metoda k dispozici jako třetí možnost vedle zubních protéz a implantátů,“ říká Takahashi. „Myšlenka na pěstování nových zubů je snem každého zubaře. Od začátku jsem byl přesvědčen, že to zvládneme.“

Vědci po celém světě přitom pracují na dalších slibných přístupech: Na Washingtonské univerzitě se vědcům již podařilo vypěstovat organoidní struktury z kmenových buněk, které produkují proteiny tvořící sklovinu. „To by mohlo zahájit století živých výplní a regenerativní stomatologie,“ předpovídá biochemička Hannele Ruohola-Baker, která se na tom podílela.

Etické otázky, které vyvstávají při používání kmenových buněk, se zdají řešitelné. Dr. David Obree z University of Edinburgh vidí velký potenciál zejména ve využití tělu vlastních kmenových buněk: „Buňky z extrahovaných zubů moudrosti by se mohly ukázat jako ideální zdroj pro regeneraci orgánů a zubů.“

Zda budou tyto revoluční terapie dostupné pro každého, se však teprve uvidí. Jedna věc je jistá: stomatologie čelí změně paradigmatu. To, co bylo včera považováno za nemožné, může být zítra realitou – přirozený opětovný růst ztracených zubů.