Mocenský boj o německé automobilky: Čína se zmocňuje továren VW
Čínský automobilový průmysl se chce prosadit i v Evropě a již nyní míří na závod VW. Takové převzetí lokality však neslouží jen k obcházení unijních represivních cel – Peking jej chce využít i ke koupi politického vlivu v Německu. Celá věc má geopolitické rozměry.
V německém automobilovém průmyslu se schyluje k průmyslově politickému dramatu. Zatímco Volkswagen chce od roku 2027 zavřít své závody v Drážďanech a Osnabrücku, čínští výrobci elektromobilů vidí svou velkou příležitost vstoupit na evropský trh. S tím samozřejmě souvisí i obcházení represivních cel EU.
Fakta jsou znepokojivá: šéf VW Thomas Schäfer hovoří o „nové realitě“ – eufemistickém termínu pro masivní restrukturalizaci společnosti, která se týká více než 2 500 pracovních míst. Po tvrdých jednáních s odbory bylo dohodnuto, že se závody nebudou zavírat, ale po roce 2027 budou převedeny na „alternativní využití“.
To, co zpočátku zní jako řešení šetřící obličej, se může pro německý automobilový průmysl ukázat jako trojský kůň. Jak uvádí agentura Reuters , čínští výrobci elektromobilů si místa již pohlídali. Zvláště pikantní: Samotný VW je otevřený prodeji závodu v Osnabrücku čínským zájemcům.
Stephan Soldanski, zástupce odborů v Osnabrücku, již signalizoval zásadní otevřenost výrobě pro společné podniky VW z Číny – ale pouze za podmínky, že bude zachováno logo VW. Velmi chytrá strategie Číňanů: místo dovozu aut po moři a placení tučných unijních cel by je mohli vyrábět přímo na místě.
Číňané by měli VW koupit a mělo by zůstat pouze logo VW
Čínské ministerstvo zahraničí okamžitě využilo příležitosti a provedlo sotva zahalené švihnutí: Doufalo, že „německá strana s otevřenou myslí poskytne čínským společnostem spravedlivé a nediskriminační podnikatelské prostředí“. Symbolická síla takového převzetí by byla obrovská. Zatímco se EU zoufale snaží vzdorovat záplavě levných čínských elektromobilů, tradiční německé továrny by se mohly stát předmostím čínského pokroku.
VW by měl možnost se přebytečné kapacity elegantně zbavit. Cena by však mohla být vysoká: to, co se zdá být obchodním rozhodnutím, se může ukázat jako porušení hráze v průmyslové politice. Poselství by bylo jasné: Čína již není jen největším automobilovým trhem na světě – nyní zasahuje i do srdce evropského automobilového průmyslu.
Rozhodne vláda znovu proti Německu?
Zásadní otázkou bude, zda chce spolková vláda povolit takový výprodej německé průmyslové historie. Protože jedno je jasné: Každý, kdo vyrábí v Německu, se nejen vyhýbá clům, ale kupuje si i politický vliv. Automobilový průmysl má pro Spolkovou republiku značný hospodářský význam. Hodiny tikají – a Číňané už umístili své šachové figurky. A při tom všem se nesmí zapomínat, kdo přivedl německý automobilový průmysl do jeho současné situace: Evropská unie a EPP i německá vláda počínaje Merkelovou.
