Americko-japonský raketový plán HIMARS pro ostrov poblíž Tchaj-wanu znepokojuje Čínu

Japonsko a Bidenova administrativa koneckonců spolupracují na plánu Yonaguni – ale není na to příliš pozdě?

Čína je nyní znepokojena tím, že USA a Japonsko plánují umístit HIMARS na ostrovy Nansei (ostrovy Rjúkjú) poblíž Tchaj-wanu. Moji kolegové a já jsme navrhli toto nasazení před dvěma lety v novinových článcích, videích a knize s názvem Zastavení tchajwanské invaze , kterou napsal generálporučík Earl Hailston (USMC, v důchodu) a byla mi vydána.

Podle nejnovějších zpráv, které poprvé oznámila služba Kyodo News Service, Japonsko nyní souhlasilo s nasazením do Yonaguni a Bidenova administrativa souhlasila s návrhy amerických námořníků.

Obrana Tchaj-wanu před hrozící invazí na Tchaj-wan je netriviální vojenský problém. Tchaj-wan leží blízko pevninské Číny a Čína má drtivou vojenskou sílu. Čína má ale také určité problémy. Na taktické úrovni by Čína musela vyslat vojáky k invazi na Tchaj-wan. To je možné u výsadkářů, ale tuto taktiku může zastavit tchajwanská armáda. Nebo může poslat invazní síly po moři, což už nacvičilo.

HIMARS s ATACMS lze použít k zasažení invazních lodí. Dosah ATACMS (190 mil) je více než dvojnásobek vzdálenosti z Yonaguni na Tchaj-wan a pokrývá hlavní trasy, které mohou Číňané použít pro operaci.

USA se rozhodly vyslat ATACMS na Ukrajinu, čímž povolily útoky na ruské území. To bude mít v pozemní válce malý vojenský dopad, protože Rusové se naučili poměrně efektivně odrážet útoky ATACMS. Prvních asi deset startů ATACMS v Kursku a jinde na ruském území toho kromě otravování Rusů moc neuspělo. Výsledek pro Ukrajinu je tedy dosti špatný a rakety ATACMS přijdou vniveč.

Raket je nedostatek. Tchaj-wan si například objednal HIMARS i ATACMS a některé z nich po dlouhých prodlevách dostává až nyní. Nevíme, jaké zásoby jsou v Pacifiku, ale někdo by mohl mít podezření, že vláda podstupuje velké riziko tím, že dodává Ukrajině ATACMS a HIMARS. V době psaní tohoto článku Rusko tvrdí, že zničilo pět odpalovacích zařízení raket HIMARS na Ukrajině, což je pravděpodobně více, než jich na Tchaj-wan dosud dorazilo. (Zatím bylo pro Tchaj-wan schváleno 11 odpalovacích zařízení raket HIMARS, očekávají se další objednávky.)

Když jde o Ukrajinu, Washington se musí konečně dát dohromady. Ukrajina je pro dlouhodobé zájmy USA druhořadá, protože nemá přímý politický, ekonomický nebo vojenský význam pro bezpečnost USA. Tchaj-wan, Japonsko a Korea jsou úplně jiná věc, protože bezpečnost v Tichomoří je důležitá pro udržení čínské moci, podporu ekonomických zájmů USA a demonstraci toho, že můžeme chránit spojence a přátele, když jsou v sázce konkrétní zájmy.

Otázkou je, zda máme dostatek životně důležitého vybavení, abychom Čínu odradili.

Níže je můj článek z roku 2022 publikovaný na téma Zbraně a strategie:

Yonaguni a HIMARS

Most je pro Bidena příliš daleko?

Stephen Bryen

Yonaguni je malý ostrov, který je součástí řetězce ostrovů Ryukyu a nachází se poblíž Tchaj-wanu. V naší knize „Zastavení tchajwanské invaze“ jsme navrhli umístit HIMARS na Yonaguni. Zdá se, že Bidenova administrativa, navzdory podpoře námořní pěchoty, odmítá HIMARS pro Yonaguni. To znamená, že mariňáci jsou prozatím mimo provoz. Japonsko však chce zůstat ve hře a stále více se obává, že Čína zaútočí nejen na Tchaj-wan, ale také se pokusí ovládnout slabě bráněné ostrovy Rjúkjú. To by Číně poskytlo důležitou strategickou výhodu, protože by mohla nejen kontrolovat životně důležité námořní cesty, ale také bránit operacím amerického letectva a námořnictva na Okinawě.

HIMARS je vysoce přesný vícenásobný raketový systém založený na kolových vozidlech, který mu umožňuje střílet a uhánět. Ukázalo se, že je efektivní a smrtící ve válce na Ukrajině. Rusové měli velké potíže čelit HIMARS a zdá se, že navzdory jejich tvrzením se jim podařilo zasáhnout několik, pokud vůbec nějaké, rozmístěných odpalovacích zařízení HIMARS.

HIMARS může také zasáhnout pohyblivé cíle, včetně lodí na moři, což znamená, že HIMARS by mohl hrát důležitou roli při ničení čínských sil napadajících Tchaj-wan. Aby byla Čína úspěšná, musí zahájit masivní obojživelný útok. Zatímco HIMARS sám to nedokáže – Tchaj-wan použije své letectvo a pozemní obranu (a také objednal HIMARS, i když zatím žádný nebyl dodán) – může to představovat velké problémy pro invazi zahájenou Čínou.

Japonsko nemá HIMARS. I když má systém vícenásobných pásových raketometů, japonský systém by potřeboval upgradovat, aby zvládl střely HIMARS, zejména velmi důležitou střelu HIMARS dlouhého doletu známou jako ATACMS (MGM-140). Bezprostředním problémem je, že ATACMS se již nebude vyrábět a stávající ATACMS projde programem prodloužení životnosti.

Dosah ATACMS je 300 km. Yonaguni je jen 108 km od Tchaj-wanu a dosah ATACMS je ideální pro odrazení čínského obojživelného útoku.

USA plánují nahradit ATACMS novou střelou dlouhého doletu nazvanou Long Range Precision Fire (PrSM). PrSM však bude k dispozici až v roce 2023 a plně funkční až v roce 2025. Vzniká tak dvojitá mezera – mezera ve stávajících zásobách, která je nedostatečná pro velkou nouzovou situaci, a mezera ve výměně produktů.

Japonci aktuálně hodlají vybavit Yonaguni moderními systémy protivzdušné obrany a nasadí také protilodní střely typu 12. Tyto střely mohou být odpáleny z lodí nebo ze země. Mají značný dojezd (který lze prodloužit až na 185 mil). Protože běží na kapalné palivo, lze je odpalovat z kanystrů, což umožňuje rychlou reakci. Typ 12 není tak dobrý jako HIMARS ATACMS, ale dává Yonaguni tolik potřebnou schopnost.

Není jasné, proč se Bidenova administrativa rozhodla proti doporučení námořní pěchoty umístit jednotky HIMARS na Yonaguni. Rostou podezření, že se Biden snaží být vůči Číně měkký a také oddalovat dodávky klíčových válečných materiálů na Tchaj-wan. Když vláda oznámila nové prodeje zbraní na Tchaj-wan, naposledy tento týden, „zjistila“, že došlo k neočekávaným zpožděním. Dokonce i nové F-16 pro Tchaj-wan mají zpoždění a nikdo neví, zda a kdy budou na ostrov dodány.

Japonsko mezitím sebralo míč, jak nejlépe mohlo. Japonsko poprvé výrazně zvyšuje své výdaje na obranu a zintenzivňuje politické kontakty s Tchaj-wanem, což je Čína k velké nelibosti.

V březnu 2018 tehdejší císař Akihito a císařovna Michiko poprvé navštívili Yonaguni, aby „zamávali“ Tchaj-wanu. Jejich společná návštěva byla důležitým signálem pro japonskou vládu. Trvalo čtyři roky a stále silnější a hrozivější Čína přesvědčila Japonsko, aby přijalo opatření na ochranu sebe a svých zájmů a především aby se vyhnulo závislosti na Spojených státech. Císař Akihito rezignoval v dubnu 2019 ze zdravotních důvodů. V 89 letech by měl být rád, že Yonaguni bude nejen bráněn, ale také pomůže Japonsku posílit obranu v tomto neklidném regionu.

To znamená, že Bidenova administrativa čelí politice, která vypadá jako nepříliš tichý ústup. To je špatná zpráva pro Tchaj-wan, Japonsko a regionální bezpečnost.

Od Stephena Bryena