Lavrov varuje NATO před červenou linií raket

Ukrajinské dálkové údery za použití západních zbraní by znamenaly přímou účast bloku v konfliktu, řekl ruský ministr zahraničí

Moskva by neváhala reagovat na „agresivní akce“ NATO, varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Povolit ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu dodávané Západem pro údery hluboko uvnitř Ruska by bylo považováno za jeden takový krok, řekl diplomat v úterý Rossija Segodnya.

Kyjevské síly by nebyly schopny takové zbraně provozovat samostatně a vyžadovaly by přítomnost specialistů NATO a také zpravodajská data získaná prostřednictvím satelitních systémů bloku, uvedl Lavrov.

„Pokud jsou takové zbraně použity, znamenalo by to, že nejen Ukrajina, ale i státy NATO jsou otevřeně ve válce s Ruskem,“ zdůraznil diplomat. „Povaha tohoto konfliktu, který se západní vůdci snažili utajit… by doslova vyšla najevo.“

Moskva si je podle Lavrova dobře vědoma agresivní politiky vojenského bloku vedeného USA. Označila Rusko za největší přímou hrozbu pro svou bezpečnost a jednotky NATO jsou na základě toho cvičeny k zahájení útočných operací, dodal diplomat.

„Evropa se militarizuje zrychleným tempem,“  prohlásil Lavrov.

„Naši soupeři by se neměli mýlit. V případě jakýchkoli agresivních akcí NATO nebo jeho členských států proti našemu národu budou přijata adekvátní odvetná opatření plně v souladu s právem Ruska na sebeobranu zakotveným v Chartě OSN,“ řekl diplomat s tím, že Moskva použije „jakékoli“ prostředky k zajištění své bezpečnosti.“ 

„Nikdo si to nebude moci odsedět ani za Atlantikem, ani za Lamanšským průlivem,“ varoval ministr.

Rusko opakovaně prohlásilo, že bude považovat ukrajinské útoky hluboko uvnitř svého území za použití raket dlouhého doletu dodaných Západem za přímý útok ze strany zemí, které tyto zbraně dodaly. Minulý měsíc prezident Vladimir Putin vyjádřil naději, že NATO „slyšelo“ varování Moskvy o možných důsledcích takových akcí.

Moskva by podle toho musela reagovat, řekl tehdy prezident a dodal, že „naše armáda o tom přemýšlí a nabídne různé možnosti“.

Kyjev už měsíce tlačí na USA a jejich spojence, aby zrušili zákaz úderů hluboko uvnitř Ruska zbraněmi dlouhého doletu dodávanými Západem. Ukrajinský Vladimir Zelenskyj zahrnul tuto žádost do svého takzvaného „plánu vítězství“. Nedávno zveřejněný seznam přání k uzavření probíhajícího konfliktu se setkal s opatrností u mnoha západních vůdců.

The New York Times koncem října uvedl, že Zelenskyj tajně požádal Washington o rakety Tomahawk, aby mohl zasáhnout hluboko do Ruska. S dosahem až 1 500 mil (2 400 km) mají Tomahawky větší dosah než kterákoli ze zbraní západní výroby dříve dodávaných do Kyjeva.

Kreml na zprávu reagoval prohlášením, že Kyjev se pouze snaží zatáhnout své západní podporovatele „co nejrychleji do války“.