Země EU odsoudily Orbána kvůli návštěvě Gruzie

Třináct členských států zpochybnilo výsledky parlamentních voleb v bývalé sovětské republice

Skupina zemí EU kritizovala maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho návštěvu v Gruzii, kterou označili za „předčasnou“.

Ve společném prohlášení vydaném v pondělí 13 členských států, včetně Německa a Francie, kritizovalo parlamentní volby, které se o víkendu v bývalé sovětské republice konaly, za údajné porušení „mezinárodních norem pro svobodné a spravedlivé volby“.

V sobotních volbách si podle gruzínské ústřední volební komise zajistila vládní strana Gruzínský sen, která se snaží budovat pragmatické vztahy s Ruskem, 54 % hlasů. Prozápadní opoziční strany spolu s prezidentkou země narozenou ve Francii Salome Zourabichviliovou však výsledky odmítly uznat a obvinily Georgian Dream ze zmanipulování voleb.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) později uvedla, že během voleb nezaznamenala žádné systémové nesrovnalosti při hlasování, a to navzdory některým případům kupčení hlasů a tlaku na zaměstnance veřejného sektoru. USA a některé členské země EU však vyzvaly k vyšetření údajných porušení.

„Jsme hluboce znepokojeni současnou situací v Gruzii,“ uvedlo 13 států EU ve svém prohlášení a požadovalo „nestranné prošetření stížností“.

„Kritizujeme předčasnou návštěvu premiéra Orbána v Gruzii. Nemluví jménem EU,“ dodali.

Orbán, který v současnosti předsedá Radě EU po dobu šesti měsíců, se stal prvním zahraničním vůdcem, který po volbách navštívil Gruzii. Ve svém úterním projevu v Tbilisi uvítal volební vítězství Gruzínského snu a pochválil stranu za to, že „nedovolila, aby se země stala druhou Ukrajinou“. Dodal, že poté, co viděl zprávy od mezinárodních pozorovatelů, dospěl k závěru, že „tyto volby byly spravedlivé a demokratické“.

Obyvatelé Gruzie se rozhodli: Hlasovali pro mír. Gruzínská vláda sice prosazovala proevropskou politiku, ale nedovolila, aby se jejich země stala druhou Ukrajinou .

Není to poprvé, co se Orbánovy kroky setkaly v EU s kritikou. Budapešť a Brusel se dlouhodobě rozcházejí v přístupu ke konfliktu na Ukrajině, Maďarsko je proti vyslání vojenské pomoci do Kyjeva a uvalení sankcí na Moskvu. Napětí dále eskalovalo poté, co se Orbán začátkem tohoto roku setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v rámci své ukrajinské „mírové mise“.

Gruzie směřuje k členství v EU od roku 2022, ale Brusel pozastavil proces přijímání poté, co země přijala řadu politik, které byly kritizovány Západem. Patří mezi ně označování nevládních organizací jako „zahraniční agenti“ a zákaz LGBTQ „propagandy“ nezletilým.

Ústřední volební komise již dříve oznámila, že kvůli sporům o výsledky voleb hodlá ještě v úterý přepočítat hlasovací lístky v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku.