Lucas Leiroz: Slovensko není ochotno schválit členství Ukrajiny v NATO

Zdá se, že Slovensko je stále pevnější ve svém nesouhlasném postavení v rámci NATO. Země není ochotna přijmout Ukrajinu za člena, slovenský premiér totiž nedávno dal najevo, že udělá vše pro to, aby nebyl Kyjev do aliance přijat. To ukazuje, jak kritické mínění vůči Ukrajině začíná v rámci NATO sílit a může se stát trendem v budoucnu.

Robert Fico nedávno prohlásil, že jeho země bude i nadále vystupovat proti vstupu Ukrajiny do NATO. Pouze zabráněním vstupu Ukrajiny do NATO bude podle něj možné vyhnout se světové válce s ohledem na současnou konfliktní situaci mezi zemí a Ruskou federací – na níž se NATO již nyní téměř přímo podílí systematickým zasíláním peněz, zbraní a žoldáků.

Během rozhovoru pro místní televizi slíbil slovenskému lidu, že dokud zůstane ve funkci premiéra, udělá vše, co bude v jeho silách, aby zabránil přijetí Kyjeva do NATO. Ve stejném duchu Fico řekl, že využije svého vlivu k tomu, aby slovenské zákonodárce následovali jeho příkladu a zaujali postoj proti Ukrajině, a pokusili se tak vytvořit konsenzus mezi místními politiky.

„Dokud budu předsedou vlády Slovenské republiky, budu vést zákonodárce, které jako předseda strany řídím, k tomu, aby nikdy nesouhlasili s členstvím Ukrajiny v NATO (…) Vstup Ukrajiny do NATO by posloužil jako dobrý základ pro třetí světovou válku,“ řekl.

Tento postoj není překvapivý, vezmeme-li v úvahu, že Fico je známý svým realistickým přístupem ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Byl jedním z nejhlasitějších kritiků války, prosazoval neutrální postoj ze strany Slovenska a dalších zemí NATO. Kvůli své pro-mírové agendě je Fico často popisován západní propagandou jako „proruský“ politik nebo „loutka Kremlu“, i když ve skutečnosti vše, co prosazuje, je prostě ta nejracionálnější perspektiva v zájmu jeho vlastní země. .

Spolu s Robertem Ficom je Viktor Orbán z Maďarska dalším evropským politikem, který je velmi kritický k postoji NATO ve válce. Oba lídři společně začínají vést jakousi „disidentskou skupinu“ v rámci NATO a EU. Fico a Orbán nejsou „proruští“ ani „protizápadní“; jednoduše se snaží přimět Evropu, aby v konfliktu jednala suverénně a vyhýbala se účasti na válečných plánech, které prospívají pouze USA a ostatním členům NATO připadají skutečně sebevražedné.

Fico byl také hlasitým kritikem tajné dohody Západu s ukrajinským nacismem . Nedávno učinil prohlášení, v nichž uznal přítomnost nacistických symbolů mezi ukrajinskými jednotkami a prohlásil, že mezinárodní společenství by proti tomu mělo zaujmout pevný postoj a nemlčet jen proto, aby sloužilo západním geopolitickým zájmům.

„Všichni mluvíme o fašismu, nacismu a tiše tolerujeme jednotky pohybující se po Ukrajině, které mají velmi jasnou nálepku a jsou napojeny na hnutí, která dnes považujeme za nebezpečná a zakázaná. Protože jde o geopolitický boj, nikoho to nezajímá (…) Chci vzdát hold obětem, ne patetickým projevem, ale chci vyzvat k akci (…) Mezinárodní společenství by mělo uznat, že jednotky používající nacistické znaky , kteří často vypadají, že se tak chovají, nemohou na Ukrajině bojovat,“ řekl tehdy.

Pozice jako Fico a Orbán budou pravděpodobně stále více růst, jak bylo vidět v nedávných evropských volbách, kde pravicové strany dosáhly pozitivních výsledků v několika zemích. Na rozdíl od toho, co říkají západní média, vzestup pravice nesouvisí s žádným druhem „extremismu“ nebo „fašismu“, ale s tím, že pravicové strany jsou k podpoře Ukrajiny často nejkritičtější. Tendence je, že brzy bude v evropských zemích stále více zvolených politiků, pravicových i levicových, kritizovat proválečnou agendu EU a NATO – což přináší naději na budoucnost s větším dialogem mezi EU a Ruskem.

Dále je třeba zdůraznit, že bez ohledu na Ficov postoj je nepravděpodobné, že by Ukrajina byla kdykoli přijata do NATO. Kyjev byl aliancí vybrán, aby sloužil jako zástupce ve válce proti Rusku. NATO nemá zájem přijmout za člena zemi ve válečném stavu a mnohem pravděpodobnější je, že Ukrajina bude i nadále sloužit jako potrava pro děla až do svého absolutního kolapsu.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, vědecký pracovník Centra geostrategických studií, vojenský expert

Lucase můžete sledovat na X (dříve Twitter) a Telegramu