Němečtí politici zůstávají rozděleni v otázce umístění amerických raket

USA a Německo se na červencovém summitu NATO dohodly na rozmístění raket Tomahawk, ale nyní je téměř jisté, že tato záležitost bude po letní přestávce zařazena na jednání Bundestagu

Na výročním summitu NATO ve Washingtonu letos v červenci se Washington a Berlín dohodly, že Spojené státy budou od roku 2026 rozmisťovat na německé půdě řízené střely Tomahawk , protiletadlové raketové systémy SM-6 a nově vyvinuté hypersonické zbraně.

Podle tehdejších zpráv se kancléř Olaf Scholz „zavázal“ k „bezpečnému“ příjmu raket a dalších zbraní, které by mohly dosáhnout hlubokého průniku na ruské území. Dohoda je od té doby předmětem vášnivých debat v Německu a je téměř jisté, že bude zařazena na program jednání Spolkového sněmu po letní přestávce.

Poprvé od studené války by Spojené státy v Německu rozmístily zbraňové systémy, které by mohly dosáhnout ruského území. Mezi hlavní zastánce tohoto plánu patří vedle kancléřky ministryně zahraničí Annalena Baerbock a ministr obrany Boris Pistorius. Ve vládních i opozičních kruzích je přitom silný odpor proti plánovanému rozmístění amerických zbraní.

Několik členů parlamentu z kancléřčiny strany Sociálních demokratů (SPD) v čele s lídrem skupiny Rolfem Mützenichem nedávno vyjádřilo své obavy ve společném dopise. Zdůraznili, že takový krok by dále prohloubil napětí mezi Západem a Ruskem a riziko vojenské eskalace. Zhodnotili, že NATO již má komplexní schopnosti odstrašování.

Výhrady k rozhodnutí vyjádřil i Friedrich Merz, předseda konzervativní CDU, nejsilnější opoziční strany a kandidát na kancléře koalice CDU/CSU. Kritizoval skutečnost, že Bundestag, dolní komora parlamentu, neuspořádala předběžnou rozpravu o této záležitosti.

V reakci na to ministr obrany Boris Pistorius nejprve řekl, že si nemyslí, že by to byl problém, který by měl být projednáván v parlamentu, a tvrdil, že rozmístění zbraňových systémů je zamýšleno jako účinný odstrašující prostředek, nikoli jako hrozba.

Ministr však nyní v rozhovoru pro konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung zdůraznil, že proti veřejné debatě nemá námitek.

„Diskuse je důležitá, aby německá společnost po zvážení všech argumentů mohla dospět k závěru, se kterým můžeme žít,“ řekl Pistorius deníku. Ministr řekl, že veřejná debata je nezbytná k tomu, aby se objasnila „závažnost situace“.