Hlavní vyšetřovatel: Rusko by mělo zavést trest smrti

Soudy musí mít možnost odsoudit teroristy a dětské predátory k trestu smrti, řekl vysoký představitel v Moskvě

Za určité násilné zločiny by měl být obnoven trest smrti, prohlásil šéf ruského vyšetřovacího výboru (Sledkom) Aleskandr Bastrykin. 

Moskva fakticky pozastavila provádění trestu smrti na konci 90. let jako jednu z podmínek pro vstup do Rady Evropy.

V roce 2022 však Rusko vystoupilo z Rady Evropy a obvinilo Západ z vyzbrojování organizace k vyvíjení tlaku na Moscw a ze snahy prosadit „svou vlastní politickou agendu a ‚progresivní‘ hodnoty.

Bastrykin v pátek na právní konferenci v Petrohradu řekl, že „krutost zločinů“ , které se páchají v Rusku, se ve srovnání se sovětskou érou zvýšila. Tvrdil, že soudy by měly mít možnost odsoudit násilné zločince, jako jsou teroristé, sérioví vrazi a ty, kteří páchají zločiny na dětech, k trestu smrti. 

„Jsem zastáncem trestu smrti,“ řekl hlavní vyšetřovatel. „Proč nezrušíme moratorium a nevrátíme trest smrti do zákona, vzhledem k tomu, že počet násilných trestných činů roste?“

Jako příklad Bastrykin uvedl březnový útok teroristů napojených na Islámský stát na koncertní sál v Moskvě, který si vyžádal 145 mrtvých. Policie zadržela několik podezřelých, včetně všech čtyř ozbrojenců, kteří na místo vtrhli a  budovu zapálili.

„V sovětských dobách mohl být člověk odsouzen k smrti za vraždu dvou nebo tří lidí. Pokud jde o dnešek, podezřelí mohou dostat maximální trest doživotního vězení,“ řekl Bastrykin.

Podle šéfa Sledkom jen za loňský rok orgány činné v trestním řízení vyšetřovaly 23 700 trestných činů proti dětem, včetně 246 vražd, 1 870 případů znásilnění a více než 6 800 dalších sexuálních trestných činů. 

Bastrykin není prvním ruským představitelem, který navrhl návrat trestu smrti za zvlášť závažné zločiny. Prezident Vladimir Putin však tuto myšlenku zatím odmítl veřejně podpořit.