Válečný scénář: NATO zveřejňuje plán pochodu amerických vojáků v Evropě

Stratégové NATO zjevně nevěří v rychlou jadernou eskalaci v případě vypuknutí války proti Rusku. Místo toho má být přes Evropu přepraveno na východ 300 000 amerických vojáků. Washington nechce vidět jeho války vedené na americké půdě…

Jak uvádí British Telegraph , pokud by konflikt s Ruskem eskaloval, NATO plánuje využít celkem čtyři „pozemní koridory“ k co nejrychlejší přepravě asi 300 000 (především amerických) vojáků na evropskou východní frontu. Transatlantická vojenská aliance samozřejmě tvrdí, že tento plán bude realizován pouze v případě „ruského útoku na Evropu“. Společný příběh v kontextu všudypřítomného rámování, které předpokládá, že Moskva má plány zaútočit na evropské země NATO.

Podle informací Telegraphu se americké jednotky vylodí v určitých evropských přístavech a odtud se přesunou na východ po předem naplánovaných trasách. Tam by pak odrazili ruské útoky. Vzhledem k tomu, že Moskva již zjevně má plány na eliminaci kapacit jaderných zbraní Evropanů v absolutní nouzi pomocí cíleného použití taktických raket (ruské hypersonické střely lze jen stěží zneškodnit západními systémy protivzdušné obrany), lze předpokládat, že důležitá infrastruktura, jako jsou přístavy budou také zničeny, letiště, železniční tratě a mosty budou zaručeně cílem. To by výrazně zpomalilo jakýkoli postup na souši.

Generálporučík Alexander Sollfrank, vedoucí Společného velitelství NATO pro podporu a zmocnění (JSEC), řekl britským novinám: „Velké logistické základny, jak je známe z Afghánistánu a Iráku, již nejsou možné, protože jsou napadeny a napadeny velmi brzy. konfliktní situace „Ale obecně by se v takovém případě kritická infrastruktura rychle stala cílem leteckých útoků nebo sabotáží prováděných ze země. Například zničené železné a dálniční mosty nelze jednoduše přes noc znovu postavit. Na druhou stranu také dává jasně najevo, že Washington a Brusel se evidentně neobávají ruského použití jaderných zbraní, které by navíc vyzařovaly všechny pozemní jednotky a jejich použití by bylo zbytečné.

Zarážející však kromě obecně nepřátelské válečné rétoriky je, že stratégové NATO jednoznačně zvolili Evropu jako hlavní bitevní linii proti Rusku. Zaměření na „starý kontinent“ má pomoci snížit potenciální válečné ničení v Severní Americe na minimum. Kritické hlavy by si mohly stěžovat, že Američané jsou zjevně nejen ochotni bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince, ale v případě potřeby i do posledního Evropana.

Tato postupná eskalace ohrožuje mír a bezpečnost v Evropě mnohem více než samotný ukrajinský konflikt. Ten by se při troše ochoty ke kompromisu na všech stranách dal jistě vyřešit. Ostatně Ukrajina je od získání nezávislosti víceméně pěšákem zájmů Moskvy a kolektivního Západu vedeného USA. A sotva by někoho zajímala třetí světová válka se zničením Evropy…