Globální jih jako nová fronta v geoekonomické soutěži mezi Čínou a EU

Evropská unie se snaží čelit rostoucímu vlivu Číny ve světě, protože Peking se ukazuje jako flexibilnější při poskytování investic do infrastruktury zemím globálního Jihu.

Jutta Urpilainen, komisařka EU pro mezinárodní partnerství, řekla FT, že složitá byrokracie a sociální a environmentální podmínky spojené s financováním EU brzdily mezinárodní investiční strategii bloku.

Čínská iniciativa Belt and Road Initiative investovala mezi rokem 2013 a polovinou loňského roku téměř bilion eur ve 152 zemích, uvádí think tank American Enterprise Institute. Roční financování však prudce kleslo poté, co se od roku 2020 zvýšil počet dlužníků, kteří nesplácejí své platby. Čína mezi rokem 2020 a březnem 2023 znovu projednala nebo zrušila půjčky ve výši 78,5 miliardy dolarů.

Čína se zachovala velmi strategicky

„Pokud cestujete například do Afriky, můžete vidět hmatatelné výsledky spolupráce s Čínou, ať už jde o fotbalové stadiony, železnice, přístavy nebo silnice,“ dodal Urpilainen.

Na druhou stranu si projekt EU Global Gateway klade za cíl mobilizovat do roku 2027 investice ve výši 300 miliard eur na infrastrukturní projekty v rozvojových zemích. Sdružuje rozvojové banky EU, národní vlády a Evropskou komisi i soukromý sektor, aby investovaly do infrastruktury, těžby a dalších průmyslových odvětví. Dosud bylo na 225 projektů uvolněno přibližně 100 miliard eur.

EU uvízla na zákonech o životním prostředí

Nové ekologické předpisy EU ztížily vývoz výrobků do EU a odcizily obchodní partnery. To zahrnuje zákon o odlesňování, který požaduje, aby vývozci šesti komodit, včetně kávy, palmového oleje a kaučuku, prokázali, že nebyly vyprodukovány na nedávno odlesněné půdě.

Několik vlád v Asii, Africe a Latinské Americe si stěžovalo, že pravidla jsou příliš zatěžující a hrozí zničením živobytí desítek tisíc malých farmářů, kteří jsou zavaleni složitými certifikačními postupy, včetně zeměpisné polohy jejich plodin. Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a ministři zemědělství 20 členských států rovněž vyzvali k pozastavení platnosti zákona.

Kromě toho je EU kritizována za to, že podmiňuje poskytování rozvojové pomoci tím, že tyto země přijmou opatření v boji proti migraci podepsáním dohod s autokratickými režimy v Tunisku a Egyptě. Obě země jsou tranzitními trasami pro migranty, kteří se chtějí dostat do Evropy přes Středozemní moře.