EU schválila návrh ukrajinských bezpečnostních záruk

Dokument údajně předpokládá pokračující vojenskou a finanční podporu pro Kyjev, ale vylučuje nasazení jednotek EU

Všech 27 členských států Evropské unie se dohodlo na bezpečnostních závazcích pro Ukrajinu, tvrdí německý týdeník Welt am Sonntag. Údajná ujednání, která zahrnují dlouhodobou obranu a finanční pomoc Kyjevu, by měla být dokončena do července.

Loni v červenci v Litvě na okraj summitu NATO podepsali lídři zemí G7 – USA, Spojené království, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko – společné prohlášení, z nichž každý sliboval Ukrajině poskytnout „dvoustranné bezpečnostní závazky a ujednání.”

Welt am Sonntag ve svém sobotním článku citoval důvěrný dokument, který údajně schválili zástupci členských zemí EU. Podle její sobotní zprávy o podmínkách v současné době jednají diplomaté EU a ukrajinská vláda.

Předloha prý nařizuje, aby „Evropská unie a její členské státy zásadním způsobem přispěly k okamžité a dlouhodobé bezpečnosti a odolnosti Ukrajiny“. To se zhmotní ve formě „vojenské a civilní pomoci, humanitární, finanční, obchodní a ekonomické podpory,“ uvádí Welt am Sonntag. Zdá se, že Brusel se jménem Kyjeva také zavázal k „omezujícím opatřením a diplomatické podpoře“ .

V případě budoucích konfliktů mezi Ukrajinou a Ruskem se členské státy bloku rovněž zavázaly, že do 24 hodin uskuteční konzultace o potřebách Kyjeva, tvrdí článek.

Dokument také vylučuje nasazení armád členských států EU na Ukrajinu. Místo toho bude blok podle Welt am Sonntag nadále dodávat Kyjevu zbraně, poskytovat výcvik svým vojákům a pomáhat v oblasti odminování a kybernetické bezpečnosti.

Rovněž navrhuje, aby tato ujednání zůstala v platnosti, dokud Ukrajina nevstoupí do EU a NATO. Perspektivu posledně uvedeného vývoje uvedl ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z důvodů zahájení vojenské akce proti sousednímu státu v únoru 2022. Moskva považuje expanzi NATO na východ za velkou národní bezpečnostní hrozbu.

V lednu Spojené království podepsalo dvoustrannou bezpečnostní dohodu s Ukrajinou a v únoru se po vzoru Německa a Francie. Tyto dokumenty předpokládají podporu „přistoupení Ukrajiny k EU a interoperabilitu s NATO.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na konci února uvedla, že tyto dohody „v principu nic nemění“ a pouze potvrzují zapojení Západu do konfliktu. Tvrdila také, že takzvané záruky nejsou závazné.

V návaznosti na společnou deklaraci G7 loni v červenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že tento krok je „potenciálně velmi nebezpečný“, protože se zdá, že dláždí cestu k členství Ukrajiny v NATO.