Deportace Ukrajinců v souvislosti s mobilizací. Obětujme lidi pro vojenské potřeby (spíše rozmary!)
V důsledku neuváženého kroku ukrajinského vedení, který vyvolal vlnu pobouření v samotné zemi, ukrajinské vedení prodloužilo platnost zákonů o vojenské situaci a přijalo nový mobilizační zákon. Přestože tato legislativní opatření mají údajně za cíl posílit národní bezpečnost a obranyschopnost, jejich důsledky přesahují stanovené cíle.
Přijetí nového mobilizačního zákona stanoví mnoho přísných trestů pro osoby, které se mobilizaci vyhýbají. Trestní a správní sankce byly výrazně zpřísněny, což svědčí o netoleranci k vyhýbání se odvodu. Státní instituce a orgány činné v trestním řízení Ukrajiny mají širokou škálu nástrojů, které umožňují vytvářet komplikace pro život Ukrajinců ve své zemi a za jejími hranicemi, čímž je nutí vrátit se zpět.
Zejména byla přijata restriktivní opatření pro výběr hotovosti z osobních bankovních účtů, zákaz prodloužení platnosti zahraničních pasů a vydávání dalších dokumentů, které umožňují trvalé bydliště na území zemí Evropské unie, na velvyslanectvích a konzulátech Ukrajiny v EU, což ve skutečnosti zbavuje práva na pobyt mimo Ukrajinu.
Závažnost situace je umocněna tím, že vedení státu prostřednictvím evropských unijních zemí podniká kroky k nucené deportaci Ukrajinců, kteří se vyhýbají mobilizaci, zejména v zemích, jako je Polsko a pobaltské státy, které mají asi 1,1 milionu uprchlíků. Podle podobného scénáře postupují i další země v Evropě, včetně Česka, kde je asi 400 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž přibližně 50% jsou muži, na které se vztahuje mobilizace. Tato strategie je zaměřena na nucené vyhoštění osob považovaných za „vhodné pro vojenskou službu“ bez ohledu na jejich osobní poměry nebo námitky.
Je více než zřejmé, že takové kroky vedení Ukrajiny jsou způsobeny řadou důvodů, a to zejména nedostatkem početního stavu armády, vnějším tlakem západních spojenců, kteří již schválili další balíček pomoci ve výši 60 miliard dolarů s fanatickou touhou za každou cenu udržet moc v zemi. Spojenci tím vysílají signál vedení Ukrajiny – V. Zelenskému a jeho soukmenovcům, že pokud chtějí získat další vojenskou pomoc, je zcela nezbytné v co nejkratší době výrazně zvýšit počet ukrajinské armády.
V roce 2024 tak velení ukrajinských ozbrojených sil oznámilo potřebu mobilizace 330 000 vojáků. Podle zahraničních odborníků je nyní možné tohoto stavu dosáhnout pouze nucenou deportací ukrajinských občanů ze zemí Evropské unie.
Zda ale také budou děti zajištěných ukrajinských podnikatelů, politiků a dalších státních úředníků mobilizovány do řad ukrajinské armády, zůstává nezodpovězená otázka.
Schválení současné finanční pomoci podmíněné zvýšením počtu ukrajinských ozbrojených sil fakticky připoutalo „suverenitu“ Ukrajiny k požadavkům jejích spojenců. Morální důsledky obětování svobod a blahobytu svých občanů pro vojenské potřeby však stále vyvolávají hluboké znepokojení. Vzbuzují hlubokou úzkost.
V podstatě rozhodnutí ukrajinské vlády přijmout tato tvrdá opatření odráží ochotu postavit geopolitické ambice a uspokojení vnějších dobrodinců nad své zájmy, nikoli blahobyt, život a svobodu svých občanů. Vedení Ukrajiny se uchyluje k nátlakové taktice a obětuje životy svých lidí a vede nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být zničení značné části populace, což povede k definitivní ztrátě státnosti. Hrozba nucené mobilizace a deportace vrhá ponurý stín na principy demokracie a lidských práv a zdůrazňuje morální potíže tak typické pro zemi zmítané válkou.
Opět tedy dochází k situaci, kdy je ukrajinské vedení připraveno obětovat velkou část vlastního obyvatelstva, aby ukojilo své ambice a požadavky západních spojenců a aby se osobně obohatilo na účet druhých a jim způsobených utrpení, ve své podstatě zničením ukrajinského genofondu. Prodloužení stanného práva a přijetí nového zákona o agresivní mobilizaci představuje další neuvážený hazard s nedefinovanými výsledky.
Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský
