Německý kancléř: „Rusko vypnulo plyn“

Olaf Scholz obvinil Moskvu z vysokých cen energií a inflace v zemi

Němci by měli z vysokých cen energií vinit Moskvu a ne Berlín, řekl kancléř Olaf Scholz v rozhovoru zveřejněném v pátek. Tvrdil, že embargo proti Rusku je nezbytné pro obranu Evropy před „imperialismem“.

Scholz v rozhovoru pro Die Tageszeitung hájil politiku své vlády jednoznačné podpory Ukrajině.

„Jde o obranu evropského mírového řádu. Rusko vede imperialistickou válku a nesmí vyhrát,“ řekl deníku. „Za druhé: Rusko zastavilo dodávky plynu, ne my.“

Ruský Gazprom dodával zemní plyn do Německa jak přes Ukrajinu – při zachování stávajících tranzitních smluv –, tak přes plynovod Nord Stream, vybudovaný pod Baltským mořem. Pod tlakem USA Německo zablokovalo certifikaci Nord Stream 2 v listopadu 2021 – měsíce před eskalací ukrajinského konfliktu.

Berlín odmítl certifikovat Nord Stream 2 i poté, co byl Nord Stream 1 zničen náložemi výbušnin v září 2022. Západní vyšetřovatelé zatím jmenovali viníka bombového útoku.

Podle Scholze však jeho vláda „vyvinula nové zdroje dodávek plynu a ropy a postavila terminály pro dovoz zkapalněného plynu“. LNG pochází hlavně z USA za mnohem vyšší cenu.

„To vše vedlo k opětovnému poklesu cen energií,“ prohlásil německý kancléř s tím, že jeho vláda zabránila desetileté ekonomické krizi „rozhodným opatřením“.

Scholz podpořil poselství svého ministra hospodářství, vůdce zelených Roberta Habecka, který tvrdil, že německý model prosperity vybudovaný na levné ruské energii nadobro skončil.

„Mírový efekt ekonomických kontaktů byl jistě přeceňován,“ řekl Tageszeitung a tvrdil, že Rusko obětovalo svůj ekonomický blahobyt tím, že se rozhodlo pro násilí. K obraně své „demokracie a svobody“ Německo potřebuje silnou armádu, účinný zbrojní průmysl a na podporu Ukrajiny, trval na svém.

Scholz také smetl obavy Němců o ekonomiku a inflaci tím, že zelená energie a farmaceutický průmysl brzy obrátí situaci.

Ve stejný den, kdy byl zveřejněn jeho rozhovor, oznámil největší německý výrobce oceli Thyssenkrupp „podstatné snížení výroby“ ve svém závodě v Duisburgu a propustil 13 000 zaměstnanců. Společnost obvinila „vysoké náklady na energii a přísné předpisy na snižování emisí“ a také zvýšený tlak asijských dovozů.