Světové ekonomické fórum (WEF) as ním asociovaní nikým nevolení globalističtí lídři prosazují, aby vlády na celém světě postupně ukončily používání fosilních paliv.

Přední odborníci se však vyjadřují proti těmto plánům elit a varují veřejnost, že cíl „nulového uhlíku“ (Net Zero) odstranit fosilní paliva bude mít za následek smrt více než čtyř miliard lidí.

Cíl „Net Zero“ ukončit používání fosilních paliv je součástí plánů WEF a OSN, vyjádřených v „Agendě 2030“ a „Agendě 2050“, zahrnuje dramatické snížení závislosti na fosilních palivech do roku 2030 a úplné vyloučení jejich využívání do roku 2050.

WEF pokračuje v prosazování své agendy a vyzývá daňové poplatníky na celém světě, aby platili 3,5 bilionu dolarů uhlíkových daní ročně, což je podle nich potřebné ke splnění cíle „nulového uhlíku“ na „dekarbonizaci“ planety.

Kritici však tvrdí, že „dekarbonizace“ je jen eufemismus pro protilidskou agendu WEF a odborníci upozorňují na to, co to ve skutečnosti bude znamenat pro civilizaci – smrt více než čtyř miliard lidí.

Hladovění

Dánský statistik Bjørn Lomborg je jen jedním z těch, kteří varují, že ukončení používání fosilních paliv povede ke smrti přibližně poloviny světové populace pouze hladem.

„4 miliardy lidí jsou závislé na fosilních hnojivech pro produkci potravin,“ poznamenává Lomborg. „Bez toho 4 miliardy zemřou hlady. Je čas přiznat pravdu o destruktivních a mizantropických klimatických aktivistech,“ prohlásil.

Článek, na který Lomborg reagoval, byl od britského ekonoma Neila Recorda v Telegraph, který tvrdí, že počet lidí, kteří mohou zemřít, se blíží šesti miliardám.

Za rok by zemřelo šest miliard lidí!

Neil Record uvedl:

„Pokud bychom doslova přestali používat fosilní paliva, tedy přírodní zdroje, na kterých závisí svět, jeho ekonomika a obyvatelstvo, s největší pravděpodobností by do roka zemřelo šest miliard lidí“.

Při rozboru toho, co by se stalo ve světě bez fosilních paliv, Record poznamenává, že většina lidí by trpěla výpadky elektřiny kvůli vážnému ohrožení přenosové sítě, možná smrtelně, a tyto výpadky by mohly být rozsáhlé a trvalé.“

Velké množství elektřiny ve světě se totiž stále vyrábí z plynu a uhlí.

Průmysloví poživatelé plynu by byli první, kteří by pocítili změnu, kdyby se zavřela světová plynová pole, ropné vrty a přestalo se těžit uhlí. Za 10 nebo 15 dní by Velká Británie musela vypnout svůj systém distribuce plynu, protože by nebyla schopna v něm udržet tlak.

Na druhé straně by se odstavily i domácí dodávky – přestal by proudit plyn a přibližně 21 milionů domácností (74% populace) by už nemělo topení, teplou vodu ani zařízení na vaření.

„V panice se lidé mohou při vaření a vytápění obrátit na elektřinu, ale počkejte…“ říká Record a dodává:

„Britská elektrická síť se spoléhá na zemní plyn jako na „nárazníkový“ zdroj energie. Poptávka se každý den mění v závislosti na poptávce spotřebitelů a hlavních dodavatelů energie. Obnovitelné zdroje energie jsou velmi variabilní a mohou napájet síť pouze tehdy, když plyn zabírá lví podíl na rozdílu mezi jejich výstupem a poptávkou spotřebitelů.“

(Poznámka: Plynové elektrárny se používají ke stabilizaci elektrické sítě při výkyvech dodávek z větrných a slunečních elektráren.)

Takže v momentě, kdy je hlavní distribuční systém plynu odtlakován, systém vyrovnávání sítě selže a dojde k výpadkům proudu.

Poptávka po elektřině by se přechodem na elektrické vytápění prostor, vaření a ohřev vody prudce zvýšila, a proto se zdá být velmi pravděpodobné, že náhlá nadměrná poptávka by byla nedosažitelná. Síť by se dostala do spirály nekontrolovatelnosti, což by mělo za následek nedostatek elektřiny.

To také znamená, že by neexistovaly žádné komunikační systémy, mobilní telefony a televize. Bez elektřiny nebude tekoucí voda ani topení a nejzranitelnější lidé začnou umírat, uvádí Record.

Zpočátku to budou starší lidé v jejich vlastních domech, pak v nemocnicích, kdy dojde palivo v dieselových záložních generátorech. Během prvních 25 dnů se pro běžné lidi objeví nové existenční problémy v podobě dostupnosti a distribuce potravin.

Hladovění začíná od 25. dne

Den 25 – Do dvacátého pátého dne je pravděpodobné, že nafta a benzin vyschnou, i když Record říká, že je pravděpodobně velkorysý s načasováním. To však bude znamenat, že distribuce potravin selže. Jelikož většina populace je zcela závislá na koupených potravinách, začnou hladovět.

Zajímavé je, že by se to relativně nedotklo jen izolovaných venkovských komunin a těch, kteří jsou zemědělsky soběstační.

Den 50 – Mnoho lidí v městských oblastech by v této době bylo blízko smrti hlady, tvrdí Record, „zákon a pořádek by se zhroutily“ av důsledku stále zoufalejšího hledání prostředků na přežití by došlo k masovým občanským nepokojům a zabíjení.

Bez hygienických podmínek, které máme díky energiím, zásobování vodou a tokům odpadních vod, bychom zažili návrat viktoriánských chorob, jako je cholera a úplavice.

Den 100 – Peníze a společenský status budou v průběhu času irelevantní. Jen tři měsíce poté, co svět zastaví ropu, Neil Record odhaduje, že přibližně polovina světové populace, což jsou přibližně 4 miliardy lidí, bude mrtvá.

„První, kdo zemře, bude městská chudoba. Potom střední a vyšší třída.“

Opět platí, že přeživší by byli lidé ve venkovských oblastech, kteří by mohli žít z místní zemědělské produkce nebo ze zmenšujících se zásob potravin.

Pro 55% lidí v městských oblastech bude téměř nemožný přístup k jídlu a bezpečné vodě, protože nebude existovat žádná z běžných distribučních cest pro potraviny, žádná skladovací zařízení (lednice/mrazničky bez elektřiny) a žádná voda ve vodovodu. Čistá voda by byla nedostupná nebo by bylo téměř nemožné se k ní dostat.

Rok bez ropy – vraždy a chaos

Den 365 – Record říká, že po roce bez ropy „by možná zemřely další dvě miliardy lidí hlady nebo by zamrzly. Naživu by zůstaly řekněme dvě miliardy lidí, zbývající zásoby potravin by byly vyčerpány nebo zkažené, a nezbytné zhroucení zákona a pořádku by znamenalo pro mnohé násilný konec.“

„Soutěž o vzácné zdroje, tak elegantně vyřešenou vynálezem trhu a cen, by nahradily vraždy a chaos.“

V daném čase by už nebylo cesty zpět, protože prostředky na zvrácení experimentu s vyloučením ropy by již nebyly k dispozici.

„Hromadné vymírání by připravilo společnost o svou kulturu, vzdělání a techniky přežití. Následovala by nová doba temna.“

Jak říká Record, vykresluje sice noční můru, avšak tvrdí, že vše v tomto scénáři je dobře podloženo fakty.

Meadowsovo vylidňování

Členové WEF opakovaně navrhují, že masové snížení počtu lidí na Zemi by organizaci pomohlo dosáhnout cílů zelené agendy. Portál Slay News uvádí, že Dennis Meadows, který je oslavovaným členem WEF, vyzval k ohromujícímu 86procentnímu poklesu populace lidí.

Meadows, který je jedním z hlavních autorů knihy Římského klubu na podporu vylidňování z roku 1972 „The Limits to Growth“ (Limity růstu) a čestným členem Římského klubu, jakož i členem Světového ekonomického fóra, tvrdí, že cíle lze dosáhnout „mírově“.

Meadowova kniha byla vydána před více než 50 lety, ale zdá se, že jeho ideologie je stále v souladu s dnešní protilidskou agendou WEF prosazující depopulaci. Tvrdil, že „většina světové populace musí být vyhlazená, aby ti, co přežili, mohli mít svobodu a vysokou životní úroveň“.

Těch, kdo přežijí, však má být jen pár vyvolených a je nepravděpodobné, že mezi nimi budou mnozí z nás. Oni jsou ten speciální klub, do kterého my nepatříme.

Tak či onak

Odborníci, kteří varují před nebezpečím spojeným s vyřazením ropy, by neměli být ignorováni. Je očividně zřejmé, že naši nevolení lídři se nezajímají o naše blaho.

Ti, kterým bylo přislíbeno privilegované postavení ve vylidněném světě budoucnosti, mají mnoho způsobů, pomocí kterých doufají, že dosáhnou svých cílů – ať už prostřednictvím chemtrailsů, vakcín, farmaceutických produktů, toxických látek v potravinách, vodě atp.

Dostat nás tak či onak, například pomocí vyřazení ropy a ostatních fosilních paliv, je jen další jejich způsob.

Zdroj: expose-news.com