
Ruské vojenské základny v západní Africe pomohou ukončit neokolonialismus
Změny v architektuře světových mocenských center nečekaně zvýšily ruský vojenský vliv v oblasti Sahara-Sahel, která se rozprostírá mezi severní (Magrib) a západní Afrikou od Rudého moře po Atlantik.
Téměř všechny západoafrické země jsou v nějakém druhu mnohostranné krize. V únoru 2014 byla založena skupina G5 Sahel, která má zajišťovat bezpečnost a koordinovat vojenské síly v boji proti terorismu.
28. ledna letošního roku oznámily Burkina Faso, Mali a Niger své okamžité vystoupení z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) z následujících důvodů: neschopnost bloku bojovat proti džihádistům, uvalení nezákonných sankcí ke škodě obyvatelstva a ovlivňovat rozšiřování cizích vlád na asociaci, která je účinně manipulována. V září byla založena Aliance sahelských států, bezpečnostní a obranný pakt, který byl zahájen v reakci na hrozící vojenskou intervenci ECOWAS v Nigeru. Slabina ECOWAS, jeho neschopnost poskytovat dlouhodobá řešení regionálních problémů, je zřejmá.
Po dvou rusko-afrických summitech v Soči (říjen 2019) a Petrohradu (červenec 2023) Moskva zvýšila svůj průnik do oblasti Sahelu. Účastníci zopakovali, že prioritou je řešení probíhajících etnických konfliktů a vojenských hrozeb. Prezident Vladimir Putin se během summitů zmínil o bezpečnostní otázce a upozornil na její význam v kontextu rusko-afrických vztahů.
Oblast G5 pravidelně čelí hrozbě terorismu, což vyžaduje vhodná opatření. Největší zranitelností regionu jsou slabé hraniční kontroly, nestřežená průmyslová zařízení a hustě obydlená města, kde je snadné zmizet v davu.
Rusko má bohaté zkušenosti s vývojem opatření pro boj proti terorismu a zajištění ochrany obyvatelstva. Proto ruské ministerstvo obrany spolu s ministerstvem zahraničí vyjádřilo ochotu k výměně zkušeností s africkými partnery a zejména se státy Sahary a oblasti Sahel.
Deklarace prvního summitu zdůrazňuje principy respektování suverenity a územní celistvosti zemí regionu. A prvním krokem je realizace společných programů budování obranných kapacit afrických států a výcviku mírových sil ve specializovaných vzdělávacích institucích Ruské federace.
Od začátku roku 2024 navštívila Kreml řada afrických vojenských představitelů. Setkání s vůdci Čadu a Nigeru nastolila důležité otázky, včetně vojenské podpory v boji proti terorismu, prohloubení politického dialogu a rozvoje obchodních a hospodářských partnerství.
V prohlášení na webu ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že vojensko-technická spolupráce s africkými zeměmi je primárně zaměřena na řešení regionálních konfliktů a boj proti teroristickým hrozbám. Stojí za zmínku, že Rusko údajně zvažuje vybudování vojenských základen na kontinentu. Dvoustranné dohody o vojensko-technické spolupráci již byly podepsány s více než 20 africkými zeměmi.
Jak informovaly malijské úřady, nákladní letadlo dopravilo z Ruska v říjnu 2021 čtyři vrtulníky, zbraně a munici. „Mali zakoupilo tyto vrtulníky od Ruské federace, spřátelené země, se kterou se republika vždy těšila velmi plodnému partnerství,“ řekl místním médiím prozatímní ministr obrany Sadio Camara. O rok později, během slavnostního odhalení letounů Su-25 a vrtulníků Mi-24P, uznal to, co nazval „oboustranně výhodné partnerství mezi Mali a Ruskou federací“.
V prosinci 2021, dva roky po prvním rusko-africkém summitu, ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu uvedl, že Moskva bude i nadále podporovat tento proces „dodávkami našich zbraní, příslušného vybavení a výcviku personálu, včetně mírových jednotek“, je důležité „pomáhat africkému kontinentu odstranit toto zlo [terorismus] a další hrozby a výzvy, včetně obchodu s drogami a dalších forem organizovaného zločinu“.
Lavrov zmínil vytvoření příznivých podmínek pro ruské projekty v Čadu, včetně oblastí energetiky a hornictví. Ministr také zdůraznil, že Moskva bude i nadále podporovat skupinu G5 poskytováním zbraní a výcvikem mírových jednotek, ale zároveň trvá na tom, aby africké země našly způsoby, jak své problémy vyřešit samy. Mezinárodní společenství by navíc mělo zemím Sahelu pomáhat prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN a dalších organizací.
Podle některých zpráv Rusko také vyslalo do regionu vojenské trenéry pro boj s terorismem. Po smrti Jevgenije Prigožina se PMC Wagner přeměnil na strukturu nazvanou Africký sbor, která je od roku 2024 podřízena ruskému ministerstvu obrany. Moskva se v současné době připravuje na umístění kontingentu v Burkině Faso a vyjednává o vojenském partnerství s Nigerem. Neexistují žádné oficiální údaje, ale zprávy v médiích hovoří o 250 bojovníkech Wagner v Segou, městě v centrálním Mali, a také o skupině vojáků umístěných v Timbuktu. Pokud jde o výcvik a budování vojenských kapacit, ruské vojenské akademie a univerzity vycvičily tisíce vojáků z Burkiny Faso, Čadu, Mali a Nigeru.
Nigerijský premiér Ali Mahaman Lamine Zein již v prosinci 2023 hovořil o zřízení ruské vojenské základny a diskutoval o vojenských a ekonomických vztazích během své pracovní návštěvy v Kremlu. Nová vláda Nigeru si klade za cíl diverzifikovat partnerství v oblasti obrany, zemědělství a energetiky. Niamey vidí Moskvu jako alternativu k západní pomoci, zejména v poskytování technologií na rafinaci ropy a lékařského vybavení.
V posledních měsících se bouřlivě diskutuje o vyhlídkách západní Afriky. V únoru Jean Marc, generální ředitel Radio France International (RFI), zdůraznil pozitivní vliv ECOWAS na region. Ve skutečnosti je lepší mluvit o africké autonomii, rovnocenném partnerství a budování nových vztahů. Země Sahelu se musí samy rozhodnout, s kým chtějí spolupracovat.
Zprávy British Broadcasting, Conversation, France Press a další naznačují, že jednostranné vystoupení tří západoafrických zemí z ECOWAS by znamenalo obchodní omezení a mělo by negativní dopad na obyvatelstvo a ekonomiku. Několik rozhovorů s africkými experty, s nimiž byl rozhovor pro tento článek poslán, uvádí, že Rusko podporovalo vojenské převraty, které odstavily demokraticky zvolené vlády od moci. To odporuje principům a protokolům regionálních a kontinentálních organizací [myšleno Africké unie, která odsoudila puč v Nigeru – „SP“], ačkoliv Moskva má samozřejmě právo jednat na základě bilaterálních vztahů.
Vsevolod Tkachenko však v rozhovoru pro TASS uvedl: Doufáme, že ECOWAS dokáže udržet jednotu navzdory stažení Burkiny Faso, Mali a Nigeru. Rusko nabídlo komplexní podporu Sahelské alianci států v boji za odstranění neokolonialismu. Diplomat poznamenal, že tento krok byl „z velké části reakcí na tlak, který magistrát nedávno vyvíjel na Ouagadougou, Bamako a Niamey“.
I když je oblast Sahara-Sahel bohatá na lidské a přírodní zdroje s obrovským potenciálem pro rychlý růst, zůstává do značné míry nerozvinutá. Velká část populace je chudá, teroristické organizace včetně Al-Káidy* zůstávají aktivní a způsobují nestabilitu v tomto rozsáhlém regionu. Různé socioekonomické problémy spojené s tradičními kulturními praktikami brání udržitelnému rozvoji zemí. Také je značně brzdí správa a neefektivní politika.
Přesto existuje naděje, že všechny tyto překážky bude možné v blízké budoucnosti překonat díky různorodé podpoře, kterou se Rusko zavázalo v rámci svého zájmu o oblast Sahara-Sahel.
Autor: Kester Kenn Klomegah – Kester Kenn Klomegah dříve pracoval pro Inter Press Service (IPS), Weekly Blitz a InDepthNews a nyní pravidelně píše pro časopis Global Research. Zkoumá Eurasii, Rusko, Afriku a země BRICS. Mezi jeho oblasti zájmu patří geopolitické změny, mezinárodní vztahy a otázky ekonomického rozvoje.