Průlomová studie našla první důkazy o přenosu Alzheimerovy choroby z člověka na člověka

Nedávná studie zjistila, že Alzheimerova choroba se může šířit z člověka na člověka náhodnou kontaminací savčích prionů během určitých lékařských nebo chirurgických zákroků.

Savčí priony jsou infekční proteiny, které se šíří v mozku a způsobují smrtelná neurodegenerativní onemocnění.

„Nenaznačujeme tím, že se můžete nakazit Alzheimerovou chorobou. Není to přenosné ve smyslu virové nebo bakteriální infekce šířené vzduchem,“ objasňuje spoluautor studie Dr. John Collinge, neurolog a ředitel Institutu pro medicínský výzkum prionů (Medical Research Council Prion) na University College London (UCL).

„Stane se to jen tehdy, když se lidem náhodně podají nitrožilně – v podstatě lidskou tkání nebo extrakty lidské tkáně obsahujícími prionové zárodky, což je naštěstí velmi vzácná a neobvyklá okolnost.“

V nové studii publikované v recenzovaném lékařském časopise Nature Medicine Collinge a jeho kolegové z Institutu pro medicínský výzkum prionů uvedli, že více než 1800 pacientů ve Velké Británii dostalo lidský růstový hormon extrahovaný z hypofýz mrtvých těl mezi lety 1859.

Růstový hormon se používá k léčbě některých zdravotních stavů, včetně nedostatku růstového hormonu u dětí a dospělých.

Studie prokázala, jak léčba lidským růstovým hormonem transplantovala toxické proteiny do dětí a způsobila u nich rozvoj Alzheimerovy choroby v mladém věku.

Přibližně 25 let od konce 50. let 20. století se lidský růstový hormon získávaný z mrtvých těl (CHGH) sporadicky používal k léčbě dětí s určitými problémy fyzického vývoje. Hormon byl odebírán z hypofýzy mrtvých lidí a injekčně podáván dětem s neobvykle nízkým vzrůstem.

V průběhu let se u neočekávaně vysokého procenta dětí léčených CHGH vyvinul neurodegenerativní stav zvaný Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD), což je rychle progresující a vždy smrtelná neurodegenerativní porucha.

Předpokládá se, že je způsobena abnormální izoformou známého buněčného glykoproteinu známého také jako prionový protein.

Autoři studie poznamenali, že tato praxe byla zakázána v roce 1985 kvůli sílícím důkazům spojujícím CHGH s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou (CJD), když výzkumníci objevili, že některé vzorky CHGH obsahovaly toxický prion v místě neurodegenerativního onemocnění ve zdravých mozcích.

Lidský růstový hormon byl následně rychle nahrazen „bezpečnější syntetickou verzí“.

„Kontaminovaný“ hormon zodpovědný za přenos Alzheimerovy choroby

Způsob, jakým se prionová Creutzfeldt-Jakobova nemoc šířila z člověka na člověka, podnítil výzkumníky, aby prozkoumali, zda se i Alzheimerova choroba může přenášet mezi lidmi.

Následná studie zjistila, že některé vzorky CHGH obsahovaly nahromadění amyloidních beta proteinů. Studie na zvířatech z roku 2019 publikovaná ve vědeckém časopise Scientific Reports odhalila, že u myší, kterým byl podáván kontaminovaný růstový hormon, se vyvinuly příznaky rozvíjející se Alzheimerovy choroby.

V tomto bodě výzkumníci navrhli, že lze předpokládat přenos Alzheimerovy choroby z člověka na člověka, ale stále potřebovali nějaký solidní důkaz. Pak se podívali na osm pacientů, kteří byli nedávno odesláni na Národní prionovou kliniku Londýně s neurologickými problémy.

Pěti z osmi pacientů léčených hormonem CHGH v dětství – nyní již ve věku od 38 do 55 let – byl diagnostikován časný nástup demence, ale zatím nevykazovaly žádné patologické příznaky Creutzfeldt-Jakobovy choroby.

Všech pět z těchto pacientů splňovalo kritéria diagnózy Alzheimerovy choroby , ale nevykazovaly žádné známky genetické predispozice k brzkému nástupu této nemoci okrádající člověka o paměť.

Výzkumníci proto naznačili, že Alzheimerova choroba, podobně jako Creutzfeldt-Jakobova choroba, má „environmentálně získané iatrogenní formy v důsledku činnosti lékaře nebo terapie“ (např. léčba kontaminovaným hormonem hypofýzy, jakož i sporadický nebo časný nástup zděděných forem).

Vědci napsali, že „ačkoli iatrogenní (lékařským úkonem vyvolaná) Alzheimerova choroba může být vzácná, neexistuje žádný náznak, že by se amyloid beta protein mohl přenášet mezi jednotlivci prostřednictvím běžných každodenních aktivit.“

„Zjištění zvyšují důležitost opatření, jako je například zajištění účinné dekontaminace chirurgických nástrojů,“ řekl Collinge.

Profesor biochemie z Manchesterské univerzity Andre Doig uvedl:

„Zatímco nový typ Alzheimerovy choroby, o které se zde píše, je velmi zajímavý z vědeckého hlediska – jelikož odhaluje nový způsob šíření nemoci – není důvod se toho bát, protože příčina nemoci byla zastavena před více než 40 lety. Přenos nemoci z jednoho lidského mozku do druhého by se tímto způsobem už nikdy neměl opakovat.“

(Související: Dr. Michael Nehls navrhuje sjednocenou teorii Alzheimerovy choroby (UTAD) k prevenci a léčbě demence.)

„V současnosti pacienti dostávají syntetické alternativy růstového hormonu, které byly schváleny z hlediska bezpečnosti a nepředstavují riziko přenosu nemocí,“ uvedl v prohlášení přidružený ředitel výzkumu a inovací Alzheimerovy společnosti Dr. Richard Oakley.

Ujistil veřejnost, že dnešní způsoby léčby byly vyvinuty tak, aby minimalizovaly riziko jakékoli přenosné nemoci.

„Zásadní je, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by se Alzheimerova choroba mohla přenášet v kontextu každodenních aktivit nebo běžné zdravotní péče,“ poznamenal Oakley.

(Poznámka redakce: A co tak transfuze krve od dárců očkovaných proti Covid-19, nakolik se prokázalo, že hrotový protein vytvářený tělem očkovance na základě genů z vakcíny obsahuje sekvence prionů?)

Závěr

Další podobné články naleznete na stránce Alzheimers.news .

Více podrobností o prvním důkazu přenosu Alzheimerovy choroby z člověka na člověka se dozvíte v následujícím videu (v angličtině):

Autor: Olivia Cook, Zdroj: naturalnews.com