„Polský jaderný deštník by mohl zajistit východní Evropu v postamerickém světě,“ říká expert

Po vítězství Donalda Trumpa Dalibor Roháč z American Enterprise Institute navrhuje, aby Polsko usilovalo o jaderné zbraně k posílení bezpečnosti východního křídla Evropy.

Dalibor Roháč, analytik American Enterprise Institute, byl v rozhovoru pro britský časopis The Spectator dotázán na možné důsledky vítězství Donalda Trumpa v nadcházejících amerických prezidentských volbách.

Roháč zdůraznil, že vítězství republikánů by zásadně změnilo mezinárodní vztahy Spojených států s evropskými zeměmi. Trumpův přístup k Rusku by podle Roháče nebyl asertivní a chyběl by mu zájem o posílení NATO. Bývalý americký prezident označil Alianci za „zastaralou“ a zvažoval  z ní odchod, poznamenal Roháč. Věří, že by to vyslalo jasný signál Polsku, které by se „stalo dalším cílem Ruské federace“.

Roháč dodal, že varšavské úřady budou muset výrazně zvýšit svou bezpečnost, protože se již nemohou spoléhat na podporu USA. Tvrdí, že nejlepším řešením by byla formální dohoda s Francií a Spojeným královstvím ohledně sdílení jaderných zbraní.

„V postamerickém světě by polský jaderný deštník mohl pomoci zajistit východní křídlo Evropy. Poskytlo by to také alternativní způsob zajištění bezpečnosti pro Ukrajinu po skončení nepřátelství, zvláště pokud členství v NATO již nepřichází v úvahu,“ zdůraznil Roháč.

„Jaderně vyzbrojené Polsko by bylo odpovědí na věčný problém evropské geopolitiky, konkrétně zabránění pokusům Německa a Ruska ovládnout euroasijský kontinent,“ dodal.

Téma rozmístění jaderných zbraní v Polsku se objevilo v říjnu 2022, kdy Jakub Kumoch, šéf prezidentského úřadu pro mezinárodní politiku, oznámil ochotu Polska podílet se na ujednání o sdílení jaderných zbraní, které zahrnuje sdílení jaderných zbraní mezi evropskými zeměmi.

„Věříme, že ruská agrese proti Ukrajině zrušila pakt NATO-Rusko z roku 1997. Polsko má zájem podílet se na programu sdílení jaderných zbraní,“ řekl Kumoch. V reakci na polskou deklaraci Vedant Patel, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, uvedl, že „Spojené státy v současné době nevyjednávají s Polskem o potenciálním nasazení jaderných zbraní“. Zdůraznil také, že takové akce nepřipadají v úvahu u žádné země, která vstoupila do NATO po roce 1997.

V současnosti se programu sdílení amerických jaderných zbraní účastní pět zemí NATO: Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko. Bývalá polská konzervativní vláda požádala, aby byl jejich národ přidán na tento seznam zemí.

Odhaduje se, že ve stávajících pěti zemích je připraveno k potenciálnímu použití 150 až 200 jaderných hlavic.