Pákistánské rakety zaútočily na Írán v odvetném bombardování! Napětí stoupá

Islámábád tvrdí, že se v sérii útoků zaměřil na úkryty ozbrojených skupin v Íránu den poté, co Írán zaútočil na Pákistán

Pákistán zasáhl Írán o něco více než 24 hodin po íránských náletech na Balúčistán tím, co popsal jako „vysoce koordinované“ vojenské útoky, což dále zvyšuje napětí mezi sousedy a vyvolává obavy z širšího konfliktu.

Ve čtvrtek ráno podle prohlášení svého ministerstva zahraničních věcí Pákistán provedl to, co nazval „zpravodajskou operací“ proti úkrytům ozbrojených skupin v provincii Sistan-Baluchestan v Íránu.

Íránská státní televize uvedla, že při útocích zahynulo nejméně devět lidí. Íránské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo nejvyššího pákistánského diplomata v Teheránu, aby „nabídl vysvětlení“ útoků.

Pákistán uvedl, že jeho útok byl založen na „věrohodném zpravodajství“ o „hrozících rozsáhlých teroristických aktivitách“ zpoza hranice. Operace byla nazvána „Marg Bar Sarmachar“ (Smrt Sarmacharovi).

„Během posledních několika let, při našich jednáních s Íránem, Pákistán soustavně sdílel své vážné obavy ohledně bezpečných útočišť, kterých se těší teroristé pákistánského původu, kteří si říkají ‚Sarmachaři‘ na nekontrolovaných prostorech uvnitř Íránu. Pákistán také sdílel několik dokumentů s konkrétními důkazy o přítomnosti a aktivitách těchto teroristů,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

„Nicméně kvůli nedostatku opatření v souvislosti s našimi vážnými obavami tito takzvaní Sarmacharové nadále beztrestně prolévali krev nevinných Pákistánců,“ uvedlo ministerstvo. „Tato akce [Pákistánský raketový útok] je projevem neochvějného odhodlání Pákistánu chránit a bránit svou národní bezpečnost proti všem hrozbám.“

Pákistánská odpověď přišla den poté, co Írán zahájil nálety pomocí „dronů a raket“ proti ozbrojené skupině Jaish al-Adl poblíž města Panjgur v pákistánské jihozápadní provincii Balúčistán, která hraničí s Íránem. Teherán obvinil Jaish al-Adl z mnoha útoků v minulosti.

Čtvrteční prohlášení pákistánského ministerstva ale také naznačilo, že Islámábád nechce vyvolat eskalaci napětí.

„Pákistán plně respektuje suverenitu a územní celistvost Íránské islámské republiky. Jediným cílem dnešního aktu bylo sledování vlastní bezpečnosti Pákistánu a národních zájmů, které jsou prvořadé a nelze je ohrozit,“ dodalo prohlášení.

Pákistán již dříve odvolal svého vyslance z Teheránu v sérii kroků, aby dal najevo svou nelibost nad íránským útokem. Uvedla také, že zakáže íránskému velvyslanci v Islámábádu – který je v současné době mimo Pákistán – v návratu do mise.

Pákistánský prozatímní premiér Anwaar-ul-Haq Kakar se v úterý, několik hodin před íránským útokem , setkal ve Švýcarsku na okraji Světového ekonomického fóra v Davosu s íránským ministrem zahraničí Hosseinem Amirabdollahianem .

Ve středu však Amirabdollahian uvedl , že útok na „pákistánskou půdu“ byl reakcí na nedávné útoky skupiny na íránské město Rask v jihovýchodní provincii Sistan-Baluchestan.

Zdůraznil, že i když Írán respektuje suverenitu a územní celistvost Pákistánu, řekl, že země nebude dělat žádné kompromisy ohledně vlastní bezpečnosti.

„Skupina se ukryla v některých částech pákistánské provincie Balúčistán. Několikrát jsme o této záležitosti mluvili s pákistánskými představiteli,“ dodal.

Globální reakce

Čína, která je blízkým spojencem Pákistánu i Íránu, uvedla, že je po vojenských akcích ochotna být prostředníkem mezi oběma zeměmi.

„Čínská strana upřímně doufá, že obě strany dokážou zachovat klid a zdrženlivost a vyhnout se eskalaci napětí,“ řekla na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning.

„Jsme také ochotni sehrát konstruktivní roli při deeskalaci situace, pokud si to obě strany přejí,“ řekla.

Írán a Pákistán jsou členy Šanghajské organizace pro spolupráci. Také spolu úzce spolupracovali, když zprostředkování vedené Čínou pomohlo Íránu a Saúdské Arábii zprostředkovat dohodu o obnovení vztahů v březnu 2023.

Mao řekl, že Írán a Pákistán jsou „přátelské země k Číně a země s důležitým vlivem“.

Spojené státy rovněž pohotově odsoudily íránské nálety na Pákistán, ač samotné Státy bombardují kde koho. 

„Viděli jsme, jak Írán v posledních několika dnech porušuje suverénní hranice tří svých sousedů,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller během středečního tiskového brífinku s odkazem na nedávné íránské útoky v Sýrii a Iráku. .

Nezávisle na tom, Indie, pákistánský úhlavní rival na jeho východní hranici a tradičně považovaný za blízkého spojence Íránu, uvedla, že jde o „záležitost mezi Íránem a Pákistánem“.

„Pokud jde o Indii, máme vůči terorismu nekompromisní pozici nulové tolerance. Chápeme kroky, které země podnikají ve své sebeobraně,“ uvedlo ve středu indické ministerstvo zahraničních věcí.

„Nedává strategický smysl“

Baqir Sajjad Syed, pákistánský pracovník z Wilsonova centra se sídlem v USA, vyjádřil svou skepsi ohledně pákistánské reakce na zchlazení napětí s Íránem.

„Pochybuji, že to skončí pákistánskou odvetou.“ Nedůvěra, která dříve bránila akci proti ozbrojeným skupinám na obou stranách hranice, by narostla, v důsledku čehož předvídám oživení militantnosti v obou Balúčistánech – v Íránu i Pákistánu,“ řekl Al-Džazíře.

Vzhledem k již tak napjatým vztahům Pákistánu s Afghánistánem na jeho západní hranici a Indií na východě a zhoršující se vnitřní bezpečnostní situaci Syed řekl, že Pákistán může dát přednost diplomatickému řešení.

„Pákistán byl tentokrát těžce přinucen reagovat kvůli povaze stávek, vnitřní politické dynamice a vnímání, že jeho odstrašování selhalo. Islámábád by ale chtěl rychlou deeskalaci, protože pokud bude situace pokračovat, má potenciál zatáhnout Pákistán do většího konfliktu na dvou frontách,“ řekl.

Pákistánský bezpečnostní analytik Ejaz Haider řekl Al-Džazíře, že je „nešťastné, že Írán jednal s Pákistánem jako s Irákem nebo Sýrií“.

„Společná protiteroristická spolupráce by byla nejlepší cestou vpřed,“ řekl. „Pákistán neměl jinou možnost než zaútočit na teroristické skupiny a jejich infrastrukturu.“

Haider řekl, že Írán je již na „ostření břitvy“, protože izraelská válka v Gaze zahrnuje jeho regionální zástupce, Hizballáh v Libanonu a Húsíové v Jemenu.

„Pro [Írán], aby otevřel frontu na východě s Pákistánem, nedává žádný logický, strategický smysl,“ řekl.