OSN požaduje moc diktovat globální „klimatickou politiku“

Organizace spojených národů volá po pravomocích, které by vědcům nevolené globalistické organizace umožnily diktovat suverénním národům globální „klimatickou politiku“.

Požadavek přišel poté, co si vědci z Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) stěžovali na pomalé tempo, s jakým vlády zavádějí agendu „net zero“ Světového ekonomického fóra (WEF).

Pět hlavních autorů zpráv IPCC řeklo Guardianu, že vědci by měli mít právo vést politiku.

Vědci OSN by mohli získat nové pravomoci monitorovat provádění zelené agendy 195 signatáři Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Pokud by vědci OSN dostali nové pravomoci, mohli by vyzvat světové národy, aby postupně vyřadily fosilní paliva, aby splnily přístup „Net Zero“.

Požadavek OSN přišel poté, co vyšlo najevo, že Spojené arabské emiráty chtějí využít své pozice hostitele COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu.

Sonia Seneviratne, místopředsedkyně IPCC a koordinující hlavní autorka od roku 2012, řekla:

„V určitém bodě musíme říci, že pokud chceme dosáhnout cíle stanoveného tvůrci politik, musí být přijata určitá politická opatření.

„Jak se změna klimatu neustále zhoršuje, bude stále obtížnější být politicky relevantní bez uzákonění předpisů.

Vědci by měli být schopni volat po snížení fosilních paliv a „postupném vyřazení“, říká.

Rozpor mezi vědeckými zjištěními IPCC a akcí na místě je pro nás jako vědce „obtížné pochopit, protože se nezdá, že by to dávalo smysl,“ argumentuje.

Gert-Jan Nabuurs, koordinující hlavní autor tří zpráv IPCC, řekl:

„Zdá se, že kritická, nezávislá a vůdčí role IPCC je stále méně zřejmá.

„Jak klesá, zdá se, že země uplatňují stále větší vliv.“

Problém pro autory je, že „nemůžeme diktovat politiku, takže nemůžeme činit tvrdá prohlášení o tom, co by se mělo dělat,“ řekl.

Nabuurs pochyboval, že má smysl pokračovat ve vytváření hodnotících zpráv, když „už víme, že poselství se za pět nebo šest let nebude o moc lišit, že problém bude stále existovat, že emise budou nadále stoupat, že jich bude více důkazy o dopadech a méně času na pokus udržet se pod 2 °C [oteplení nad předindustriální úrovně].“

OSN očekává, že emise skleníkových plynů vzrostou do roku 2030 o 9 %.

Emise by musely do konce desetiletí klesnout o 43 %, aby byl splněn cíl Pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování na 1,5 °C.

Jak uvádí Slay News, dosažení tohoto „nulového“ cíle by stálo daňové poplatníky 75 bilionů dolarů.

Lidé by navíc museli drasticky snížit kvalitu svého života.

K dosažení těchto cílů by lidé museli přestat cestovat, jíst hmyz místo masa, vzdát se svobody a soukromí, přestat se rozmnožovat a platit masivní daně, aby přispěli ke „společnému dobru“.

Tato pravidla však neplatí pro globální elity, protože jsou „řešením“ „klimatické krize“.