Nedostupné náklady na energii: Evropský petrochemický průmysl umírá

Zemní plyn nyní stojí v Evropě pětkrát více než v USA a „starý kontinent“ nemůže držet krok s těmi na druhé straně rybníka, pokud jde o ceny elektřiny. Petrochemický průmysl nyní kolabuje, protože výroba v Evropě se už prostě nevyplatí.

Ekonomickou válkou proti Rusku, včetně sankcí proti ruskému energetickému sektoru, si Evropané nejen střelili do nohy, ale především prokázali bezprecedentní míru nezodpovědnosti hospodářské politiky. Celou věc ještě zhoršují rostoucí daně z CO2 a katastrofální režim dotací , který obecně zdražuje energii, aby se údajně propagovaly „zelené“ energie.

Výsledek je stále jasnější: deindustrializace v plném rozsahu. Je to vidět mimo jiné v petrochemickém průmyslu. Bloomberg uvádí , že v současnosti je levnější nakoupit etylen pro výrobu plastů ve Spojených státech a poslat ho přes Atlantik, než si tuto surovinu vyrobit u nás sami. Nafta, další mimořádně důležitá surovina v petrochemii, letos klesá na nižší úroveň spotřeby, než tomu bylo za téměř 50 let (během ropné krize).

Stále více společností zastavuje výrobu plastů, pěn, barev, pryskyřic a dalších petrochemických materiálů. Cokoli funguje, je nyní dováženo a dále zpracováváno – nebo jednoduše outsourcováno tam, kde to lze ještě levně vyrobit. Evropská poptávka stále více přichází ze zahraničí a pomalu, ale jistě se již nevyrábí vlastními silami. Každý, kdo může, staví nové výrobní závody v Asii a Severní Americe. Stejně jako ocelářský a textilní průmysl. Ale politikům je to jedno, protože zcela nerentabilní větrný průmysl na moři se zdá být důležitější než statisíce dobře placených pracovních míst a domácí výroba petrochemických produktů.