Válka v Gaze „bombarduje“ energetickou bezpečnost Evropy

Regionální expanze izraelsko-palestinského konfliktu na Blízký východ ohrožuje nejdůležitější evropské zdroje ropy a plynu. Tím, že je Ruská federace mimo hru (EU dostala od strýčka Sama příkaz, aby přestala odebírat suroviny z Moskvy, jinak…), se Perský záliv stal zdrojem energetického bohatství našeho kontinentu. Ale nebezpečí požáru v celém arabském světě roste, situace je nejistá, stejně jako ceny.

Tři čtvrtiny světové ropy se přepravují přes Hormuzský průliv. Íránem kontrolovaný průliv v Perském zálivu se v poslední době stal nejžhavějším místem na světě.

Všechno začalo…

V roce 2022 po útoku na Ukrajinu Bílý dům – pardon, celý Západ – uvalil embargo na Rusko, které má 6 % světových zásob ropy (druhý největší producent po Saúdské Arábii) a 24 % zásob plynu. Co je to za embargo? Stručně řečeno, strýček Sam nařídil jednotu: Žádný spojenec (později rozšířené pravidlo) nesměl kupovat ropu a plyn z Ruska.

Tváří v tvář takovému „strategickému“ rozhodnutí musela Evropská unie urychleně hledat alternativní zdroje energie, tedy zaklepat na dveře zemí západní Asie a severní Afriky. Tyto dva regiony dohromady drží 57 % světových zásob ropy a 41 % světových zásob zemního plynu.

Kromě toho, že nedostatek levného ruského zemního plynu vedl ke zdvojnásobení až ztrojnásobení nákladů na energie v důsledku vysokých logistických (přepravních) nákladů (USA prodávají zkapalněný plyn v Evropě za čtyřnásobnou cenu!), tyto sekundární energie zdroje jsou nyní nahrazeny i těmi současnými Události v ohrožení.

Pokud bude masakr v Palestině pokračovat ještě dlouho, mohou být do konfliktu vtaženy další národy v regionu a pak je už jen malý krůček, než se situace vymkne kontrole.

Pro lepší pochopení situace je třeba uvést, že podle údajů zveřejněných Mezinárodní energetickou agenturou bude v roce 2022 na Blízký východ připadat zhruba 50 % celosvětového vývozu ropy a 15 % vývozu zemního plynu. Proto, když EU přestala dovážet z Ruska, viděla arabský svět jako potenciálního zachránce pro pokrytí energetických potřeb „starého kontinentu“. Loňská čísla to potvrzují: Saúdská Arábie, Libye, Irák a Alžírsko byly nejvýznamnějšími exportéry ropy EU.

Zranitelnost Evropy vůči válkám na Blízkém východě

Historicky každé velké napětí nebo ozbrojený konflikt na Blízkém východě má významný dopad na energetický trh, protože nabídka ropy klesá (menší produkce, vyšší poptávka a raketově rostoucí ceny).

Když v roce 2019 zaútočili mimo jiné na zařízení společnosti Aramco v Saúdské Arábii povstalci Houthi, vývoz saúdské ropy klesl o téměř 5,7 milionu barelů denně. Když izraelská ofenzíva začala po útocích Hamasu 7. října, cena plynu v Evropě vzrostla o 35 procent.

Vidíme tedy, že války (na Ukrajině a v Palestině) mají negativní dopad na evropský energetický sektor.