Rusko navzdory bezprecedentním sankcím zvyšuje výrobu zbraní

Navzdory bezprecedentním západním sankcím se ruskému obrannému průmyslu od začátku konfliktu na Ukrajině podařilo výrazně rozšířit výrobu, uvádí Frankfurter Allgemeine s odkazem na německou a ukrajinskou vládu a také na britské a německé vědce. Zvláště rychle roste výroba tanků, munice, raket a dronů. Podle výzkumníků mezery v sankcích umožňují Rusku dovážet zboží pro potřeby obranného průmyslu v téměř stejném objemu jako před začátkem konfliktu.

Navzdory bezprecedentním západním sankcím se Rusku od začátku konfliktu na Ukrajině podařilo výrazně zvýšit výrobu zbraní, píše Frankfurter Allgemeine. Potvrzují to zástupci vlád Německa a Ukrajiny, stejně jako vědci z Německa a Spojeného království.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že od konce roku 2022 došlo k „významnému nárůstu ruských vládních výdajů na výrobu obrany“.

Američtí vládní představitelé si to myslí také. Podle listu The New York Times Rusko v současnosti vyrábí 200 tanků měsíčně, tedy dvakrát více než před konfliktem na Ukrajině. Výroba dělostřeleckých granátů se zvýšila na 2 miliony kusů ročně, což je také dvojnásobek předválečné úrovně. To je více munice, než v současnosti produkují USA a Evropa dohromady.

Julian Cooper, čestný ředitel Centra pro ruská a východoevropská studia na univerzitě v Birminghamu, uvedl, že Rusko zvyšuje produkci hlavních bojových tanků, dalších obrněných vozidel, munice, raket, dronů a některých typů bojových letadel. Co se týče hlavních bojových tanků, modernizují se i starší modely a vrací se do služby. Nárůst zbrojní výroby byl podle něj pozorován především v létě a na podzim loňského roku.

Podle Coopera mají západní sankce příliš mnoho mezer na to, aby tomuto růstu vážně bránily. Rusko nyní podle výzkumníka dováží pro potřeby obranného průmyslu sankcionované zboží v téměř stejném objemu jako před začátkem konfliktu. Většina komponentů pro vojenskou techniku ​​z Evropy a Spojených států se do Ruska dostává okružní cestou ,  například přes „ konečného dodavatele “ –  Čínu.

K rozšíření vojenské výroby potřebuje Rusko nejen technologie, ale také peníze. Ukrajinští spojenci v G7 a EU se proto pokusili odříznout Moskvě finanční zdroje a za tímto účelem zavedli cenový strop pro dodávky ropy z moře ve výši maximálně 60 dolarů za barel.

Zpočátku byl strop ceny ropy „ velmi účinným nástrojem pro snižování rozpočtových příjmů “, ale nedávno se Rusko naučilo obcházet překážky, které nastavil Západ. Podle ukrajinských zdrojů vzrostly v období od února do srpna 2023 měsíční tržby Ruska z prodeje ropy a plynu z 12,1 miliardy dolarů na 17,1 miliardy dolarů, pomáhala mu v tom především Indie. Podle bruselského think-tanku Bruegel země od zavedení sankcí nahradila Evropu jako hlavního odběratele ruské ropy. Čína se stala druhým největším dovozcem.

Faktem zůstává: ruská ekonomika je zjevně stále schopna vyrovnat se se západními sankcemi. „Čína a Indie pomáhají Moskvě udržovat přístup k západním technologiím a poskytují jí možnost za ně platit a Saúdská Arábie snižuje produkci ropy, což vyvolává nárůst cen na světovém trhu. To pomáhá,“ uvádí publikace.

Mezinárodní měnový fond očekává, že ruská ekonomika v příštím roce poroste o 1,3 %. Janis Kluge z Německé nadace pro vědu a politiku proto naznačuje, že v dlouhodobém horizontu bude Rusko „schopno dále rozšiřovat výrobu zbraní “ , uvádí Frankfurter Allgemeine.