Žádné sankce vůči Mali díky ruskému vetu v Radě bezpečnosti OSN
Moskva si zjevně stojí za svými „africkými sympatizanty“ a prodloužení sankcí proti Mali zablokovala vetem v Radě bezpečnosti OSN.
Panel na oplátku odmítá rezoluci o Mali, kterou předložilo Rusko.
Prodloužení sankcí se nezdařilo
Rusko nyní využilo svého práva veta v tomto hlasování Rady bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce o sankcích proti Mali. Příslušné jednání bylo vysíláno na webu OSN.
Odpovídající návrh rezoluce připravily Francie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Již uložené sankce by se tak měly prodloužit o další rok do 31. srpna 2024. Čína se zdržela hlasování. Všichni ostatní členové Rady bezpečnosti však hlasovali pro.
Sankce proti Mali jsou v platnosti od roku 2017.
Mezi ně patří zmrazení majetku lidí, kteří podle skupiny expertů z výboru OSN pro sankce brání provádění mírové dohody z roku 2015. Těmto „sankcionovaným“ osobám je rovněž zakázán vstup nebo průjezd na suverénní území členských států OSN.
Ruský návrh usnesení zamítnut jako „sýkorka za tetování“
Během téhož zasedání představila ruská strana svůj vlastní návrh rezoluce k hlasování.
Ten obsahuje podmínku, že sankce vůči Mali budou rovněž uvaleny do 31. srpna 2024, poté by však měly být ukončeny. Dříve byly sankce každoročně prodlužovány.
Nebyl přijat ani návrh usnesení předložený Ruskem v tomto ohledu. Japonsko hlasovalo proti, všichni ostatní členové Rady bezpečnosti se zdrželi hlasování.
Ozbrojený konflikt vypukl v Mali v roce 2012.
Rebelové proti oficiální vládě vyhlásili nezávislý „Islámský stát Azawad“. V roce 2013 zasáhla Francie do konfliktu na území své bývalé kolonie.
Francouzští vojáci provedli operaci Serval v Mali, osvobodili oblast od islamistů.
V roce 2015 pak separatisté dosáhli mírové dohody s malijskou vládou, ale konflikt v zemi pokračoval.
V srpnu 2020 konečně došlo v Mali k vojenskému převratu. Armáda zatkla prezidenta země a další přední osobnosti.
V důsledku toho vznikl tzv. Národní výbor pro záchranu lidu v čele s plukovníkem Assimi Goïtou. Dočasným prezidentem se stal bývalý ministr obrany Bah Ndaw. Goïta ho následně sesadil a sám se stal hlavou státu.
