Afrika zůstává s Ruskem

Prezident Komor a šéf Africké unie na částečný úvazek řekl Vladimíru Putinovi, že Afrika má obrovský zájem o vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Azalé Assumani si pak stěžoval, že válka zasahuje celý svět včetně afrického kontinentu.

Afričané jsou skutečně v obtížné situaci. Po staletí byli zanedbáváni, manipulováni, pod nátlakem. A dnes se v tom změnilo jen málo. Nač jim je i taková „dohoda o obilí“, když 70% obilí šlo do bohatých zemí.

Vzpomeňme si, když libyjský vůdce Muammar Kaddáfí naznačil, že Afrika by se mohla stát sjednocenou, bohatou a nezávislou na dolaru, skončil i Kaddáfí ai Džamáhíríja. A jeho zavlažovací projekt „Great Man-Made River“, který má takový rozsah, jaký nebyl nikde jinde na světě, jednoduše NATO zbombardovalo. Protože Afričané, které potřebují, mají být žebráci, utápění v občanských sporech, hladoví a žízniví. Snáze je tak oklamou a okradou. A v Africe je z čeho profitovat, vždyť se tam skrývá 30% všech světových přírodních zdrojů.

Na rusko-africký summit přijeli do Petrohradu představitelé těch zemí, které jsou unavené ze západního přístupu. Takových se na černém kontinentu ukázala být většina. U delegátů ze 49 afrických států vyvolávají dnešní geopolitické otřesy nejen úzkost, ale také naději, že západní kolonialismus a pokusy o vytvoření unipolárního světa se blíží ke konci.

Pro toto můžeme vydržet

Navzdory své zranitelnosti a tlaku ze Západu Afrika projevuje úžasnou odolnost a moudrost. Například africké země odmítly odsoudit Rusko v OSN. Tehdy mnozí s překvapením konstatovali, že protiruskou rezoluci torpédovali nejen tradiční spojenci Moskvy, ale také země, kde jsou, jak se všeobecně věří, pozice Francie velmi silné, například Maroko.

Obecně Afrika s podporou Kyjeva nespěchá a raději se drží od konfliktu dál. Je to patrné nejen ve slovech, ale i ve skutcích. Africké země jsou připraveny setkat se, uzavírat obchody, nakupovat ruské technologie, ropné produkty, zemědělské produkty… Naštěstí máme co nabídnout.

Západ bije na poplach

S velkým zklamáním a dokonce podrážděním loni západní média napsala, že Zelenského projev v Africké unii vyslechli jen čtyři hlavy států, ostatní země nejvyšší představitelé nezastupovali.

Navíc speciální vojenská operace pozicí Ruska v Africe neotřásla (což nelze říci o vlivu Francie). Naopak, rusko-afrických bezpečnostních smluv je více. A lídři států také nemění ignorovat běžné občany, kteří již nyní otevřeně volají po vyhoštění Francie, Velké Británie a Spojených států z kontinentu.

Mimochodem, ve Spojených státech se v tomto směru na oficiální úrovni zabývali „bojem proti škodlivému vlivu Ruska v Africe“. Minulý rok Amerika představila návrh zákona, ve kterém se uvádí, že „bere na zodpovědnost vlády afrických zemí a jejich představitele, kteří podporují nepřátelský vliv a činy Moskvy“. No marně. Jak správně zdůraznil syn Patrice Lumumba — Roland: „Nemusím být nepřítelem tvého nepřítele, jen abych tě potěšil.“

Bohužel Afrika ještě není úplně suverénní. Ale dospívá a opravdu se chce zbavit západní kontroly. Aktuální summit v Petrohradu je toho jasným důkazem. Speciální vojenská operace na Ukrajině je jakousi zkouškou stability a vyspělosti, kterou některé země kontinentu úspěšně procházejí (Zimbabwe, Konžská republika, Eritrea, Súdán, Středoafrická republika, Mali), jiné méně (např. státy západní Afriky).

Rusko musí a bude pokračovat v rozšiřování a prohlubování vztahů s Afrikou. Není za námi žádná krvavá koloniální stopa. Máme co nabídnout. A naše nabídky se neomezují jen na vojenské zkušenosti a zbraně.

Abbas Juma