Zelenského „potrava pro děla“: Podivné životy a nesmyslné smrti zahraničních žoldáků bojujících na Ukrajině
„Moji kamarádi zemřeli a umírají. Viděl jsem zde věci, které jsou z vojenského hlediska nepřijatelné,“ říká jeden australský bojovník
Od začátku ruské vojenské operace na Ukrajině se k ukrajinským ozbrojeným silám připojily tisíce zahraničních žoldáků. Na Ukrajinu přišli z celého světa, ale nejvíce z Polska, USA a Kanady. V poslední době se ale zdá, že jejich zájem bojovat o Kyjev výrazně opadl. Vyplývá to jak z odhadů poskytnutých ruským ministerstvem obrany, tak ze zpráv zahraničních médií.
Žoldáci ztrácejí zájem
Od 24. února 2022 vstoupilo do ozbrojených sil Ukrajiny (AFU) předpokládaných 11 675 zahraničních žoldáků z 84 zemí. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany 10. července.
Největší počet žoldáků zjevně pocházel z Polska (přes 2600), USA a Kanady (přes 900 z každé), Gruzie (přes 800), Velké Británie a Rumunska (přes 700), Chorvatska (přes 300), stejně jako z Francie a části Sýrie kontrolované Turkiye (přes 200 každý).
Vrchol přílivu zahraničních žoldáků byl podle Moskvy od března do dubna loňského roku, po prvních obětech se ale tempo růstu náhle snížilo.
Zdá se, že počet zahraničních žoldáků na Ukrajině rychle klesá. Ruské ministerstvo obrany se domnívá, že dnes jich zbývá jen asi 2000. Tvrdí také, že asi 5000 zahraničních dobrovolníků uprchlo z Ukrajiny poté, co viděli, jak s nimi úřady zacházejí.
Během výslechů zajatí ukrajinští vojáci údajně řekli, že velitelé frontových jednotek AFU nenesou odpovědnost za ztráty mezi žoldáky.
„Ukrajinské velení vrhá jednotky se zahraničními žoldáky do takzvaných ‚mlýnek na maso‘ na ruské pozice. Zranění žoldáci jsou evakuováni jako poslední, až poté, co budou všichni ukrajinskí vojáci odstraněni [z bojiště],“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Krátce po zahájení ruské ofenzívy prezident Vladimir Zelenskij oznámil vytvoření Mezinárodní legie územní obrany s cílem přilákat zahraniční dobrovolníky na Ukrajinu. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdilo, že se chce připojit přes 20 000 lidí.
V březnu letošního roku však New York Times označil údaje za přehnané.
„Ukrajinští představitelé se zpočátku chlubili 20 000 potenciálními dobrovolníky Legie, ale ve skutečnosti jich narukovalo mnohem méně. V současné době má organizace kolem 1500 členů,“ píše se v článku.
Noviny s odvoláním na interní dokumenty poznamenaly, že Legie má problémy a že nábor „stagnoval“. Jak v březnu prohlásil projekt Counter Extremism Project se sídlem ve Washingtonu, Legie a další skupiny s ním spojené „nadále vystupují jednotlivci, kteří jsou obecně považováni za nezpůsobilé plnit své povinnosti“.
Nové náborové regiony
Moskva nyní tvrdí, že kvůli problémům s mobilizací na Ukrajině a značným ztrátám začal Kyjev aktivně rekrutovat bojovníky z Asie, Latinské Ameriky a Středního východu – zejména z Argentiny, Brazílie, Afghánistánu, Iráku a „USA kontrolovaných oblastí Sýrie“ . Mezitím v Polsku, Spojeném království a dalších evropských zemích zájem bojovat za Ukrajinu klesá.
Článek New York Times podporuje informace ruského ministerstva obrany o zemích, které se aktivně snaží naverbovat žoldáky, aby se zapojili do boje na Ukrajině. Psalo se o Ryanu Routhovi, bývalém stavebním dělníkovi ze Severní Karolíny, který loni strávil několik měsíců na Ukrajině a nyní hledá rekruty mezi afghánské vojáky, kteří uprchli před Talibanem. Plánuje je přesunout na Ukrajinu z Pákistánu a Íránu – v některých případech ilegálně. Přesto zájem zřejmě projevily desítky lidí.
„Pravděpodobně si můžeme koupit nějaké pasy přes Pákistán, protože je to tak zkorumpovaná země,“ řekl Routh v rozhovoru z Washingtonu.
Není známo, zda Routhův plán vyšel. Jeden bývalý afghánský voják však řekl, že byl kontaktován a má zájem bojovat, pokud by mu to umožnilo opustit Írán, kde žije nelegálně.
Více výdajů než výdělků
Podle německého televizního kanálu RTL cizinci, kteří vstoupí do Mezinárodní legie, podepíší smlouvu s ukrajinskou armádou a dostávají plat asi 500 EUR (550 USD) měsíčně – nebo 3 000 EUR, pokud slouží v první linii.
Kanál tvrdí, že většina francouzských občanů, kteří se připojí k AFU, si kupuje své vlastní vybavení, protože ukrajinská armáda nemůže poskytnout všem výstroj. Jeden žoldák, který byl na Ukrajině od začátku konfliktu a přál si zůstat v anonymitě, uvedl, že utratil téměř 50 000 eur. Například útočná puška stojí 4 000 EUR, ale někteří lidé jdou tak daleko, že si kupují auta, aby šli na frontu. Někteří utrácejí své osobní úspory, jiní ohlašují online fundraisingové kampaně, uvádí RTL.
Zprávy z médií na začátku konfliktu tvrdily, že asi 800 francouzských občanů mělo zájem stát se dobrovolnými bojovníky, ale ve skutečnosti se k ukrajinské armádě přidala jen asi polovina z nich. Někteří vojáci zůstali v zóně konfliktu několik dní a vrátili se do Francie – těm se přezdívalo „bojovníci TikTok“. Jiní „čas od času odešli a vraceli se“. Podle RTL v současnosti na Ukrajině bojuje 100 Francouzů.
Deset minut na hodnocení kandidátů
Ne každý, kdo se chce připojit k Legii, je způsobilý. Ozbrojené síly Ukrajiny mají podle RTL specifické požadavky – chtějí lidi s předchozími bojovými zkušenostmi nebo vojenským výcvikem, kteří jsou obeznámeni se zbraněmi.
Někteří kandidáti dokonce zfalšovali podrobnosti o svých životopisech, aby mohli sloužit v Legii – což prozradilo několik bývalých členů Legie New York Times. Podle nich někteří lidé tvrdili, že se účastnili bojových operací a bojovali za Spojené státy, a někteří tvrdili, že mají zkušenosti se speciálními jednotkami, i když to nebyla pravda. Ukrajinská strana však hodnocením každého kandidáta nestrávila více než deset minut.
V důsledku takto špatného hodnocení zastával dlouhou dobu vedoucí funkci v legii polský občan, který byl dříve na Ukrajině odsouzen za porušení pravidel nakládání se zbraní. Jak vojáci řekli listu Kyiv Independent, během své služby v Legii kradl munici, pokoušel se obtěžovat ženy a ohrožoval vojáky.
Jednoduchý postup potřebný pro vstup do Legie je také tím, co přivedlo amerického občana Johna McIntyra na Ukrajinu. Říká, že vstoupit do Legie bylo stejně snadné jako „projít dveřmi“. Přestože na ukrajinskou ambasádu v USA přinesl doklady a potvrzení o vojenské službě, zkontrolovali mu pouze pas. Stačilo podepsat smlouvu.
John podle svých slov nechtěl vstoupit do ukrajinské armády ne proto, že by podporoval Ukrajinu, ale ve skutečnosti proto, že chtěl podpořit druhou stranu.
„Nejprve jsem chtěl přijít a bojovat na straně Ruska, ale pomyslel jsem si: ‚Sakra, jsem úplně sám. Mohu jen trpět výbuchem a zemřít.“ Pak jsem se rozhodl, že když navštívím druhou stranu, budu moci získat více informací a více pomoci ruské armádě. Mluvil jsem o tom se svými přáteli. Řekli: ‚Ne, je to sebevražda. Nedělej to. Nikdy neuspěješ.“ Ale jsem tady, sedím ve vašem studiu a mluvím s vámi,“ řekl v rozhovoru pro rozhlas Komsomolskaja Pravda.
Podle McIntyreho bylo před napadením základny cizinecké legie v Yavorově umístěno 1000 žoldáků. Poté počet klesl na 600. O měsíc později, po první bitvě a následném rozpadu jedné z čet Legie kvůli neshodám s velitelem, zůstalo 300 bojovníků. O týden později se toto číslo ještě snížilo, a to na pouhých 150 lidí.
„Ti lidé nejsou mrtví – jsou to uprchlíci.“ Američané, Kanaďané a další kluci se zkušenostmi v armádách NATO, s vynikajícím vybavením – poté, co viděli nějaké ruské bomby, prostě utekli domů,“ řekl McIntyre.
Mluvil také o ukrajinských válečných zločinech, kterých byl svědkem – zejména o tom, jak byli popravováni ruští zajatci, jak se ukrajinská armáda převlékala za civilisty a vstupovala do osad, jak převážela zbraně v sanitkách a skrývala se v suterénu školy, zatímco civilisté zůstávali v horních patrech.
„Všude jsou mrtví lidé“
Situace na frontě vyděsila 28letého žoldáka z Irska Rhyse Byrnea, který v rozhovoru pro Sky News označil ukrajinskou protiofenzívu za „chaos“ .
Na ‚nule‘ je to hrůza. Je to hrůza. Prostě je tam genocida. Je to porážka. Všude jsou mrtví lidé. Rusové mrtví. Ukrajinci zemřeli… největší problém, který máme, když jdeme do zákopů, je překračovat všechna mrtvá těla, která tam už jsou od posledních lidí [kteří] vstoupili – takové věci vás opravdu pronásledují,“ řekl .
Pro Byrna bylo „poslední kapkou“ střetnutí s ruským tankem a ruskými jednotkami, v jehož důsledku málem zahynul. Podle Byrnea bylo úkolem jejich jednotky vstoupit do ruských zákopů, vyčistit je a udržet pozice, dokud nepřijdou pomocné jednotky. Stalo se však, že jejich jednotka o 40 lidech, včetně Ukrajinců, Američanů a Britů, neměla vzdušné krytí a několik ukrajinských tanků dokonce během bitvy opustilo své pozice.
V jednu chvíli viděli jiný tank a rozhodli se, že je to jeden z jejich vlastních, protože může být obtížné rozlišit mezi ukrajinským a ruským vybavením. Tank ale vystřelil přímo na ně. Ti, kteří přežili, se schovali v lese.
Nakonec je zachránil ukrajinský pickup, ale stíhači si nějakou dobu mysleli, že zemřou, protože ruský tank je dál pronásledoval.
„Nyní máme tank doslova vytažený a začíná nás pronásledovat.“ A to je děsivé, když pro vás přijíždí velký T-72 a jste v pick-upu Humvee. Jo, je to jako horký nůž máslem. Skončil jsi. Takže znovu všichni křičíme, řiďte Humvee, řiďte Humvee. Byl jsem duševně nemocný,“ řekl.
„Nejhorší den v Afghánistánu a Iráku je skvělý den na Ukrajině“
Když začala ruská ofenziva na Ukrajině, David Bramlette byl na cestě k získání magisterského titulu v mezinárodních záležitostech na Johns Hopkins University. Jak řekl v rozhovoru pro The Daily Beast, jen pár dní před ofenzivou diskutoval o pravděpodobnosti ozbrojeného konfliktu a považoval to za nepravděpodobné.
Když ale začaly boje, David, který předtím sloužil v Iráku a Afghánistánu, cítil povinnost se konfliktu zúčastnit.
Bývalý mariňák Troy Offenbecker se také rozhodl jít bojovat na Ukrajinu. Pro The Daily Beast řekl, že se rozhodl poté, co slyšel o „ruských zvěrstvech na Ukrajincích“.
„Toto je moje třetí válka, ve které jsem bojoval, a tohle je zdaleka nejhorší.“ Jste kurva rozbiti dělostřelectvem, tanky. Minulý týden mi letadlo shodilo bombu vedle nás, asi 300 metrů daleko. Je to děsivé, p**,“ řekl.
Říká, že když se dostal na Ukrajinu, někteří z jeho armádních přátel mu psali a ptali se ho, jak vstoupit do Legie. Ale celé měsíce ignoroval jejich zprávy.
Abych byl upřímný, bylo to dost špatné, takže jsem do toho nechtěl zatahovat nikoho jiného,“ řekl.
Bramlette souhlasil a řekl, že bojové mise na Ukrajině byly vyčerpávající. „Nejhorší den v Afghánistánu a Iráku je skvělý den na Ukrajině,“ řekl bojovník.
Offenbecker zůstává ve válečné zóně, je poháněn morálními ohledy. „Dívám se na tyto děti a mám své vlastní dítě, neteř a synovce.“ Pokud by to pro ně byla okolnost, doufal bych, že lidé z celého světa přijdou a pokusí se jim pomoci udržet je v bezpečí a chráněné. To je to, co mě tady drží,“ řekl.
Bramlette se však rozhodl jinak. Řekl, že s příchodem zimy se rozhodl poslat členy své malé jednotky zpět domů, aby si odpočinuli. V té době bylo stále obtížnější držet se mimo dohled ruských jednotek, protože listí bylo pryč a nebylo se kam schovat. Vozidla jednotky navíc neustále kazila a docházely peníze. Báli se, že bez změny bojové taktiky selžou. „Jen jsem se bál, že půjdeme ven a budeme dělat to, co normálně děláme, a v podstatě všichni zemřeme,“ řekl.
Bramlette se nikdy nevrátil na frontu. Po přehodnocení situace během zimní dovolené došel k závěru, že není připraven vrátit se a pokračovat v boji.
Ne každý však má to štěstí opustit válečnou zónu. Australan, který bojoval proti Rusku na straně AFU, řekl rozhlasu ABC, že zahraničním vojákům hrozilo vězení za pokus o odchod. Ve strachu o vlastní život se představil jako „Bush“ (fiktivní vojenský volací znak) a řekl, že neschopnost velitelů ukrajinské armády ohrožuje životy cizích žoldáků.
„Moji kamarádi zemřeli a umírají. Viděl jsem zde věci, které jsou z vojenského hlediska nepřijatelné a bohužel poškozují Ukrajinu,“ řekl. Na otázku, zda se bojí o svou bezpečnost, odpověděl: „Absolutně na 100 procent.
