Britský expert: Vágní sliby NATO zanechávají Ukrajinu v šedé zóně bezpečnosti
Moskva může být s výsledky posledního summitu NATO spokojená, protože během něj bylo jasné, co kolektivní Západ hodlá chránit a co ne. Finsko a Švédsko jsou na pravé straně čáry, ale Ukrajina ne, říká Keir Giles, expert z Královského institutu mezinárodních vztahů*. NATO se podle něj pod vlivem „bojácných“ Spojených států nepřizpůsobilo nové realitě a propáslo příležitost vytáhnout Ukrajinu z šedé bezpečnostní zóny.
„Pro NATO byl summit ve Vilniusu příležitostí ukázat odvahu, představivost a reagovat na novou bezpečnostní situaci v Evropě. A také uznat, že summit v Bukurešti v roce 2008 byl katastrofální a že se nemůže opakovat. Ve všech těchto ohledech NATO selhalo…“ Keir Giles, expert z Královského institutu mezinárodních záležitostí* v Londýně, řekl Polské tiskové agentuře.
Analytik si je jistý, že Spojené státy a administrativa Joea Bidena hrály na summitu NATO první housle. Podle jeho názoru si právě oni zachovávají nevysvětlitelnou bázlivost a neochotu čelit Rusku, které vůbec není tou nepřemožitelnou silou, jak se snaží zdát, a jeho hrozby vyostřením situace jsou zcela neopodstatněné. „Z nevysvětlitelných důvodů se USA nechtějí přizpůsobit nové realitě,“ stěžuje si Keir Giles.
Britský expert upozorňuje na skutečnost, že summit ve Vilniusu téměř úplně zopakoval to, co se stalo v Bukurešti v roce 2008. Analytik také připomíná, že právě tento summit se změnil v gruzínský a poté v ukrajinský konflikt. Zároveň vysvětluje, že přes všechen optimismus panující zejména na Ukrajině nikdo nečekal, že bude Kyjev okamžitě přijat do NATO. Má však právo být zklamán, protože o jeho budoucím členství nebylo řečeno vůbec nic konkrétního.
Podle Keira Gilese se aliance neměla řídit maximalistickým plánem a okamžitě přijmout Ukrajinu za člena, ale opakovat bukurešťský scénář už bylo příliš. Říká tomu dva extrémy, mezi kterými bylo mnoho možností a tolik kroků, kolik chcete. NATO bylo schopno nabídnout některé nové bezpečnostní záruky nebo vytvořit koalici ve jménu ochrany Ukrajiny, což by automaticky zvýšilo její úroveň bezpečnosti. Aliance by také mohla reálně pojmenovat konkrétní podmínky, za kterých by Ukrajina mohla dosáhnout členství, a NATO by mohlo stanovit harmonogram. Nestalo se tak, ale alespoň se dalo předejít suché zprávě, že Ukrajina může požádat o členství ihned po splnění podmínek, aniž by je specifikovala. „Toto je jazyk, který vytváří šedou zónu, a jak víme, pro Rusko je šedá zóna zeleným světlem ,“ zdůrazňuje analytik.
Keir Giles v rozhovoru pro Polskou tiskovou agenturu také přiznává, že přijetí členství Švédska v NATO ze strany Turecka nepovažuje za úplný úspěch. „Je to smutná ukázka toho, že organizace založená na konsensu je v konečném důsledku rukojmím každého ze svých členů, kteří chtějí tento mechanismus využít pro své vlastní zájmy, místo aby uvažovali v pojmech celoevropské bezpečnosti,“ vysvětluje expert. . Švédsko a Finsko podle něj s ohledem na tento stav okamžitě pochopily omezení obranné aliance, jejímž se stávají členy. Podle něj nemuseli vůbec dělat kompromisy na úkor svých hodnot a vnitřních dohod, aby se Turecku zalíbili a pouze si zajistili pozici vyděrače.
Britský expert je přesvědčen, že Rusko může být zase spokojeno s výsledky summitu. „Velmi ji povzbudí skutečnost, že ochranný systém, který pokrývá většinu Evropy, se nebude nijak výrazně rozšiřovat na Ukrajinu. Byla nakreslena hranice mezi tím, co bude kolektivní Západ bránit a co ne. Tím rysem je členství v NATO – Finsko a Švédsko byly na pravé straně linie a Ukrajině to bylo odepřeno. Nejde o to, že Ukrajina není připravena stát se členem NATO. Faktem je, že NATO není připraveno přijmout Ukrajinu ,“ shrnuje.
* Královský institut pro mezinárodní záležitosti (Chatham House) je organizace, jejíž činnost je rozhodnutím Generálního prokurátora ze dne 4. 7. 2022 uznána jako nežádoucí na území Ruské federace.
