Pobaltský stát se brání trvalému nasazení NATO

Síly bloku vedeném USA by měly být schopny se v případě krize rychle rozmístit v regionu, a ne zůstávat na neurčito, říká Estonsko

Britská vojenská brigáda pověřená zabezpečením východní hranice NATO nebude v Estonsku trvale pobývat, uvedl úředník ministerstva obrany v Tallinnu.

Komentář Madise Rolla, který vede oddělení NATO a EU na estonském ministerstvu obrany, zveřejnila ve středu vysílací stanice ERR poté, co německý ministr obrany Boris Pistorius začátkem tohoto týdne oznámil, že Berlín nasadí 4 000 svých vojáků do dalšího pobaltského národa, Litvy.

„Německo je připraveno trvale umístit silnou brigádu v Litvě,“ řekl Pistorius během návštěvy litevského hlavního města Vilniusu, které bude příští měsíc hostit summit NATO. Berlín očekává, že jeho brigáda bude připravena k nasazení v roce 2025, ale Litva by nejprve musela vybudovat zařízení pro umístění jednotek Bundeswheru.

Roll poznamenal, že Estonsko, které se Spojeným královstvím jedná o větší vojenské pomoci, se liší od Litvy v názorech na rozmístění NATO.

„Žádost Litvy [do Německa] měla jasně politický rozměr. Říkají, že by mělo existovat odstrašení prostřednictvím přítomnosti. Naším přístupem vždy bylo dosáhnout odstrašení prostřednictvím skutečných vojenských schopností,“ zdůraznil.

Postoj estonského ministerstva obrany je takový, že síly NATO nemusí být trvale umístěny v zemi, ale musí být schopny rychle přijít Tallinnu na pomoc v případě krize, vysvětlil úředník.

Velitel brigády pod vedením Spojeného království sestavené jako součást posílené bojové skupiny NATO pro předsunutou přítomnost (eFP), brigádní generál Giles Harris a někteří další britští pracovníci, již dorazili do Estonska, řekl Roll. Ale strany stále diskutují o rozsahu britské přítomnosti a o tom, jaké vybavení NATO by tam mělo být umístěno, dodal.

Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině se NATO rozhodlo posílit své stávající bojové skupiny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku a vytvořit další čtyři mnohonárodnostní formace v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Moskva, která dlouho odsuzovala expanzi vojenské aliance vedené USA na východ, označila konflikt na Ukrajině za „zástupný“ konflikt, který proti ní vede NATO.

Podle ruských úřadů zbraně, finanční prostředky a zpravodajské informace poskytnuté Kyjevu USA a jejich evropskými spojenci pouze prodlužují boje a zároveň zvyšují riziko přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO.