NATO musí naléhavě chránit kosovské Srby

Nejvyšší srbský generál řekl, že armáda je připravena jednat, pokud bude vydán rozkaz

Srbové v Kosovu jsou pod útokem vlády etnických Albánců v Prištině a mírové síly NATO KFOR mají povinnost to zastavit, řekl v pátek generál Milan Mojsilovič, šéf srbského generálního štábu.

„Prištinský režim [premiéra] Albina Kurtiho provádí strašlivý pogrom proti srbskému lidu v Kosovu-Metohiji. Srbové jsou terčem útoků každý den, pouze kvůli jejich jménům a protože nechtějí opustit domovy svých předků. Teror Kurtiho režimu se stává fyzicky nesnesitelným,“ řekl Mojsilovič v krátkém televizním projevu.

Bělehrad „sleduje události s velkým znepokojením a požaduje naléhavá opatření na ochranu Srbů a jejich práva na existenci,“ dodal.

Mojsilovič požádal KFOR a všechny další mezinárodní instituce v odtržené provincii, aby jednaly, a poznamenal, že Srbsko splnilo všechny své závazky podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244, vojensko-technické dohody z Kumanova a dalších, „ale dnes je jasné, že mezinárodní společenství nesplnilo jejich.“

Pokud bude srbská armáda nařízena, „splní své poslání naplno“ v souladu s ústavou a Chartou OSN, řekl Mojsilovič a ukončil dvouminutový projev bez otázek.

Nejvyšší srbský generál se počátkem dne setkal s prezidentem Aleksandarem Vučičem po  násilném zatčení dalšího Srba na severu Kosova a po zveřejnění  videí na sociálních sítích ukazujících těžce ozbrojené jednotky etnických Albánců rozmístěné poblíž města Kosovska Mitrovica.

Kurtiho vláda v posledních týdnech zadržela více než tucet etnických Srbů. Priština prezentovala zatčení jako prosazování „právního státu“ na celém území Kosova. Bělehrad je popsal jako „hybridní válku“, jejímž cílem je zastrašit místní komunitu a kterou Západ toleruje.

Mezitím USA a EU požadovaly bezpodmínečné propuštění tří etnických albánských „speciálních policistů“, kteří byli  minulý týden zadrženi na srbské straně správní linie .

NATO převzalo kontrolu nad Kosovem v roce 1999 poté, co vedlo 78denní leteckou válku proti Srbsku jménem etnických albánských separatistů. Přestože rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 potvrdila územní celistvost Srbska, prozatímní vláda v Prištině vyhlásila nezávislost v roce 2008. Odmítnutí Bělehradu uznat odtržení podpořila asi polovina zemí světa, včetně Ruska, Číny a Indie.