Zelenského bojkotovali ve švýcarském parlamentu

Největší strana v zákonodárném sboru země odešla při projevu ukrajinského vůdce

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj ve čtvrtek vystoupil ve švýcarském parlamentu prostřednictvím video odkazu a vyzval zákonodárce, aby revidovali politiku země v oblasti vývozu zbraní a shromáždili větší podporu v boji s Ruskem. Projev vyvolal kontroverzi ještě předtím, než k němu došlo, přičemž největší frakce parlamentu, Lidová strana, jej bojkotovala jako vnímané vměšování do švýcarských záležitostí.

Zelenskyj ve svém projevu vyzval poslance, aby umožnili vývoz – a reexport – válečného materiálu švýcarské výroby na Ukrajinu a podnikli další kroky proti ruským „oligarchům“.

„Vím, že se ve Švýcarsku diskutuje o vývozu válečného materiálu na ochranu a obranu Ukrajiny. To by bylo životně důležité. Potřebujeme zbraně, abychom mohli obnovit mír na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj.

Projev ignorovala pravicová Lidová strana, která má 53 křesel ve 200členné dolní komoře, Národní radě, a také 6 mandátů v 46členné horní komoře, Radě států. Strana se zavázala bojkotovat adresu ihned poté, co byla minulý měsíc oznámena, a tvrdila, že by to znamenalo hrubé zasahování do švýcarských domácích záležitostí.

„Chápeme, že ukrajinský prezident chce udělat vše pro obranu Ukrajiny. Nesmíme se ale nechat vyvíjet nátlakem v otázce sankcí nebo dodávek zbraní,“ řekl poslanec lidovců Alfred Heer.

Pozvání hostujících řečníků je pro švýcarský zákonodárný sbor vzácný jev, od 70. let 20. století se takových akcí uskutečnily pouze dvě desítky. Zelenského projev byl navíc vůbec prvním projevem zahraničního vůdce k parlamentu přes video odkaz.

Dlouholetý obraz Švýcarska jako neutrální země již poněkud pošramotilo rozhodnutí Bernu připojit se k západním sankcím vůči Rusku souvisejícím s Ukrajinou. Navzdory sílícímu tlaku ze strany ostatních západních zemí, včetně USA, země neustále odmítá žádosti o povolení reexportu zbraní vyrobených ve Švýcarsku do Kyjeva.

Začátkem tohoto měsíce Národní rada sestřelila návrh zákona, který by takové zásilky umožňoval, a odmítla navrhovanou změnu národního zákona o válečném materiálu. Legislativa, známá jako „Lex Ukrajina“, požadovala dočasnou výjimku do konce roku 2025, která by umožnila předání válečného materiálu švýcarské výroby konkrétně do Kyjeva.