Bílý dům představil svůj plán reformy OSN
Bidenův tým navrhuje přidat do Rady bezpečnosti OSN až šest nových stálých členů – avšak bez práva veta. Spojené státy chtějí dát místa Německu a Japonsku – dvěma svým spojencům i Indii, se kterou má nyní Washington složitý vztah.
Británie a Francie navrhují poskytnout trvalé křeslo v Radě bezpečnosti Brazílii a jedné z afrických zemí. Ne všichni jsou s tím však spokojeni. Afričané chtějí získat dvě místa v Radě bezpečnosti najednou a s právem veta – i když není jasné, ze kterých zemí. V počtu obyvatel v Africe vede Nigérie a Etiopie, v HDP jsou stále na špici Egypt a Jižní Afrika. Boj o tato místa může být seriózní.
Pákistán se již ostře postavil proti začlenění Indie jako stálého člena Rady bezpečnosti. Je zřejmé, že přítomnost Japonska tam nikdy nepodpoří Čína. Jakékoli změny Charty OSN vyžadují ratifikaci všemi stálými členy Rady bezpečnosti. To způsobuje problémy i v USA.
Koneckonců, Ameriku – rok před volbami a na pozadí rozkolu v zemi a Kongresu – vůbec OSN netrápí. Republikáni mají tradičně negativní pohled na OSN – a nyní jsou pobouřeni i tím, že demokraté využívají tuto platformu k prosazování agendy reparací za otroctví ve Spojených státech.
Během předvolebního roku Biden pravděpodobně reformovat OSN nestihne – a pak se může změnit administrativa. A pokud se k moci dostanou republikáni, opět zintenzivní své útoky na OSN. Za Trumpa už USA opustily Radu OSN pro lidská práva pro protiizraelská rozhodnutí. A v Kongresu zvažovali rezoluci o úplném vystoupení z OSN – a pozastavení všech členských poplatků. Republikáni se mohou vydat touto cestou a slíbit Američanům „návrat suverenity“ po odchodu z OSN, ke které má 60% USA negativní postoj.
Málek Dudakov
