Tchaj-wan čelí kletbě, že je spojencem strýčka Sama, stejně jako Německo a zbytek Evropy.

Tchaj-wan byl nucen vydat svému americkému spojenci mimořádné varování: Nechtějte ani pomyslet na vyhození našeho polovodičového průmyslu do povětří.

Varování následuje po rostoucích výzvách amerických politiků a vojenských analytiků, že Washington by měl zničit životně důležitý technologický sektor ostrova, údajně proto, aby zabránil Číně získat kontrolu nad lukrativním exportem a poškodil čínskou ekonomiku.

Kongresman Seth Moulton je posledním americkým hlasem, který navrhl tak drastická opatření. S odkazem na Taiwan Semiconductor Manufacturing Company Moulton řekl, že USA by měly dát Číňanům velmi jasně najevo, že pokud napadnete Tchaj-wan, vyhodíme do povětří TSMC.“

TMSC je největším světovým výrobcem polovodičů. Společnost je hlavním dodavatelem high-tech čipů do pevninské Číny, které jsou zase životně důležité pro řadu čínských výrobních a exportních odvětví.

Již dříve bylo oznámeno, že US Army War College navrhla Washingtonu, aby naplánoval taktiku ‚spálené země‘, která by nejen učinila Tchaj-wan neatraktivním, pokud by byl někdy dobyt silou, ale také by byla velmi nákladná.

Tchaj-wan zuřivě reagoval na tyto jednostranné americké výzvy k sabotáži. Šéf obrany ostrovního území, Chiu Kuo-cheng, odmítl ostrá slova USA a uvedl, že „[tchajwanské] ozbrojené síly nebudou tolerovat zničení žádného tchajwanského zařízení“.

Plánované bombardování životně důležitého tchajwanského polovodičového průmyslu připomíná americký výbuch plynovodu Nord Stream loni v září. Plynovod pod Baltským mořem, na kterém se společně podílejí Německo a Rusko, má dodávat zemní plyn pro zásobování německé a evropské ekonomiky.

Rozhodnutí sabotovat plynovod Nord Stream učinil americký prezident Joe Biden, jak uvedl Seymour Hersh ve vynikající zprávě. Účelem tohoto teroristického činu bylo odříznout Německo a Evropu od ruského energetického exportu, aby byl nahrazen dražším americkým plynem. Tento strategický cíl vytlačit Rusko z evropského energetického trhu je opakovaným tématem různých vlád USA po mnoho let.

Měsíce předtím, než potápěči amerického námořnictva vyhodili do vzduchu plynovod v Baltském moři, se Biden chlubil, že elektrárna bude uzavřena. I když neřekl přesně jak, zařekl se, že „už to nepůjde“. Biden učinil svou nehoráznou hrozbu německému kancléři Olafovi Scholzovi během tiskové konference v Bílém domě. S americkým spojencem v NATO Německem zřejmě nebyl ani konzultován plán sabotáže.

Podobně arogantní postoj je nyní patrný i vůči dalšímu spojenci Ameriky, Tchaj-wanu.

Zdá se, že Washington si pohrává s myšlenkou vyhodit do vzduchu technologický průmysl ostrova, aby poškodil zájmy pevninské Číny. Stejně jako Německo je Tchaj-wan jen pěšákem v geopolitických machinacích Ameriky.

Zničení vedoucí role Tchaj-wanu v globálním polovodičovém průmyslu by mělo další výhodu v postavení amerických společností na přední pozici.

USA údajně opakovaně slíbily „bránit“ Tchaj-wan proti tomu, co nazývají „čínskou agresí“. Washington napumpoval na ostrov americké zbraně v hodnotě miliard dolarů pod rouškou jeho „ochrany“ před čínskými nároky na suverenitu.

Podle mezinárodního a amerického práva je Tchaj-wan uznáván jako nedílná součást Číny v rámci tzv. politiky jedné Číny. Peking však obviňuje Washington ze zasahování do jeho suverenity tím, že podněcuje separatistickou politiku na Tchaj-wanu.

Čínský prezident Si Ťin-pching varoval USA, že Tchaj-wan je jejich „první červená čára“, kterou nelze překročit. Peking si vyhrazuje právo použít vojenskou sílu k úplnému sjednocení území, pokud Washington dále podpoří napětí a podpoří tchajwanskou deklaraci nezávislosti v Taipei.

Za zdánlivě rytířskými nároky Ameriky na „obranu“ Tchaj-wanu jsou geopolitické sobecké zájmy.

Bidenova administrativa zavedla bezprecedentní zákaz vývozu polovodičové technologie do Číny. USA chtějí omezit čínskou ekonomiku ve svůj vlastní prospěch a bránit rozvoji multipolární světové ekonomiky. Dominance USA a dolarová hegemonie jsou ohroženy rostoucí ekonomickou silou Číny.

Demolice tchajwanského polovodičového průmyslu je zjevně zvažována jako prostředek k oslabení závislosti Číny na vývozu této technologie, která je pro její průmysl životně důležitá.

Analogie s Německem a plynovodem Nord Stream ukazuje, že cílem Washingtonu je poškodit rivala, jmenovitě Rusko, a také jeho evropské spojence ve svůj vlastní strategický prospěch. Sabotáž rusko-evropského obchodu s energií vedla k vážným ekonomickým důsledkům pro Německo a zbytek Evropy. Někteří komentátoři hovoří o „deindustrializaci“ Evropy způsobené ztrátou dostupného ruského plynu. Tato šoková terapie byla vnucena evropským „spojencům“ jejich údajným americkým „ochráncem“.

Válka na Ukrajině a dramatická eskalace nepřátelství evropských vlád vůči Rusku posloužily strategickým zájmům USA prostřednictvím prodeje zbraní a drahého plynu a obnovily dominanci Washingtonu nad evropskými vztahy.

Stejná bezohledná, zločinná arogance, s jakou vyhodili do povětří německý plynovod Nord Stream, je evidentní ve způsobu, jakým Američané bezostyšně mluví o vyhození životně důležitého technologického průmyslu na Tchaj-wanu.

Mělo by být zřejmé, že Washington nemá spojence, pouze zájmy. Když přijde na řadu tlak, američtí spojenci jsou stručně vhozeni pod autobus, nebo v horším případě do válečného pekla.

Tchaj-wan čelí kletbě, že je spojencem strýčka Sama, stejně jako Německo a zbytek Evropy.

Finn Cunningham