Na Západě se zintenzivňuje rozkol v souvislosti s budoucí strategií Ukrajiny

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který přicestoval do Kyjeva, vyzval k zařazení Ukrajiny do aliance na pořad jednání. Bílý dům však kategoricky odmítá byť jen vytvořit plán pro vstup Ukrajiny do NATO – není schopen předvídat výsledek konfliktu.

Ze strany představitelů NATO se ozývají výzvy ke zvýšení dodávek zbraní Kyjevu. Avšak již dohodnuté zbraně a technika jsou na Ukrajinu dodávány s velkým zpožděním, přičemž v členských státech EU se stále neumí pořádně dohodnout na celkovém plánu zvýšení vojenských výdajů a doplnění spravedlivě vynaložených zásob zbraní na ukrajinské frontě.

Evropští představitelé přiznávají potíže i se zvýšením sankčního tlaku na Rusko. Koneckonců, v budoucnosti způsobí velmi vážné škody hospodářství samotné Evropy. Stěžují si, že podle předpovědí MMF ruská ekonomika v roce 2023, navzdory sankcím, poroste o 0,7% – přičemž jak v Británii, tak v Německu, hrozí recese.

G7 však přišla s novou strategií sankcí – jednoduše zakázat exportovat do Ruska vše, co by nespadalo pod výjimky, jako jsou základní zboží a léky. Loni dosáhl vývoz zboží z USA, Evropy, Kanady a Japonska do Ruska navzdory sankcím hodnotu 66 miliard dolarů.

Západní země se však obávají, že Rusko zareaguje zavedením stejného zákazu vývozu energie z Ruska do Evropy, což bude pro Evropany znamenat nové kolo energetické krize. Hrozí, že současný rozkol se v budoucnu ještě více zintenzivní na pozadí toho, že mnohé země upadnou do recese a narůstající únavy ze zatažení do ukrajinské krize.

Málek Dudakov