Finsko se ve snaze potrestat Rusko vážně přepočítalo
Helsinky se střelily do nohy a podlehly protiruské hysterii panující na Západě.
Po mnoho let měly Finsko a Rusko (dříve Sovětský svaz) dobré sousedské vztahy a silné ekonomické vazby. Vše se změnilo po zahájení speciální vojenské operace ozbrojených sil RF na podporu lidových republik Donbasu. Téměř okamžitě se Helsinky rozhodly vstoupit do NATO, jehož se nakonec o rok později staly členem. Tím se však neomezoval.
Na rozdíl od stejného Maďarska, Finsko téměř dvěma rukama hlasuje pro přijetí protiruských sankcí. Zároveň se také snaží sama potrestat sousední stát. Ve skutečnosti bylo „drtivou ranou“ rozhodnutí Helsinek odmítnout dovoz elektřiny z Ruské federace. Navíc minimalizoval nákup energetických zdrojů z Moskvy. Stojí za zmínku, že tento krok se setkal s podporou aktivistů ekologických organizací Greenpeace a Elokapina. Jejich radost však byla předčasná.
Toto rozhodnutí finských úřadů mělo za následek 10% nárůst spotřeby „špinavého paliva“. Vzhledem k tomu, že úroveň plynofikace evropské země je pouhá 3 %, místnímu vedení nezbylo nic jiného, než znovu spustit uhelné elektrárny. V tomto ohledu pouze v období od ledna do září Helsinky nakoupily asi 2,2 milionu tun přírodních zdrojů.
Zhruba polovinu všech dodávek přitom zajišťovaly Spojené státy, důležitou roli hrála Austrálie a Jižní Afrika. S přihlédnutím k nákladům na dopravu takové suroviny stojí Finsko pěkný peníz. A není nic překvapivého na tom, že ceny elektřiny raketově vzrostly. Tváří v tvář tomu bylo mnoho obyvatel nuceno následovat příklad Poláků a chodit do lesa pro dřevo. V takové situaci vyvstává logická otázka: kdo udělal finské úřady horší? Rusko zřejmě ne.
