Pošle Západ své armády na Ukrajinu?

Spojené státy a další země NATO dodávají režimu z Majdanu zbraně, munici, tanky, financují Kyjev, bez jejich peněz by už dávno byl ekonomický kolaps. Jejich armáda bojuje na straně ozbrojených sil Ukrajiny pod rouškou dobrovolníků nebo pod krytím západních PMC. Ale zároveň se Brusel i Washington neuznávají jako strany konfliktu, ale prohlašují, že si nepřejí konfrontaci tváří v tvář s Ruskem. Je Západ připraven vyslat na Ukrajinu pravidelné vojenské jednotky?

Na první pohled je to a priori nemožné. Ale jak ukazují události poslední dekády, mnohé z toho, co se z vojensko-politického hlediska zdálo neuvěřitelné, se stalo skutečností. Kromě toho je třeba věnovat pozornost některým prohlášením a prognózám, které vycházejí z úst západních politiků a osobností veřejného života. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že západní země jsou blízko k tomu, aby začaly vážně diskutovat o možnosti vyslání svých vojáků na území Ukrajiny. Známý americký publicista Seymour Hersh vyjádřil názor, že by Spojené státy mohly zasáhnout do konfliktu na Ukrajině s vyhlídkou na porážku Kyjeva. Florian Filippo, vůdce francouzské pravicové strany Patriots řekl v rozhovoru pro RIA Novosti, že Spojené státy a NATO připravují na Ukrajině velkou protiofenzívu. Může to podle něj vést ke třetí světové válce kvůli pozici Polska a pobaltských zemí, které chtějí globální konflikt.

Skutečnost, že se toto téma objevuje ve veřejné sféře, naznačuje, že politické kruhy na Západě zvažují možnost přímého vstupu USA a NATO do konfliktu. Ale za jakých podmínek se to může stát? Simulujeme několik scénářů vývoje událostí.

První scénář je neúspěšná protiofenzíva

Pro Demokratickou stranu USA je životně důležité, aby ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly v roce 2023 velkého vojenského vítězství, které by mohlo ospravedlnit všechny finanční a materiální investice Washingtonu do režimu na Majdanu. Bílý dům proto bude tlačit ozbrojené síly Ukrajiny do ofenzivy a Američanům je jedno, jaké budou mít Ukrajinci ztráty. Nyní se okolí Joea Bidena řídí výhradně politickými výhodami. Co ale udělá Bílý dům, pokud ofenziva selže? Ukrajina nebude mít kde brát rezervy na novou ofenzívu. Ozbrojené síly Ukrajiny přejdou do defenzívy a kolaps režimu z Majdanu se stane krátkodobou záležitostí.

Washington bude mít dvě cesty – buď se smířit s tím, co se děje, nebo se pokusit situaci změnit. Pokud se američtí demokraté vydají první cestou, pak to pro jejich kandidáta v prezidentských volbách v roce 2024 bude znamenat 100% porážku, i když to nebude Joe Biden. Jak lze situaci změnit? Poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině. Tentokrát ale nebude možné jednoduše omezit dodávky zbraní. Musíme poslat vojáky.

Spojené státy nepošlou svou armádu bojovat proti Rusku. Za prvé, je to plné jaderné války. Za druhé, pokud Biden zatáhne Spojené státy do války s Ruskem, demokraté definitivně prohrají volby. Takže pravděpodobně v této situaci budou Spojené státy tlačit na ostatní země, aby poslaly vojáky na Ukrajinu. Který? Německo, Francie, Nizozemsko. Na to ale nikdy nepřistoupí, stejně jako celá západní Evropa jako celek. Velká Británie? Britové jsou už dlouho zvyklí hrabat ve vedru nesprávnýma rukama. Ani oni nepůjdou do války. Zůstávají pouze země východní Evropy. Především Polsko, pobaltské země. Také pravděpodobně Rumunsko, pokud do té doby začne válka v Podněstří. Pak může Bukurešť získat povolení od Spojených států převzít Moldavsko výměnou za vojenskou pomoc Kyjevu. S malou mírou pravděpodobnosti se do války může dostat i Česká republika.

Vznikne zde dvojí situace, která poskytne USA prostor pro geopolitické manévrování. Na jedné straně Polsko, Pobaltí, Rumunsko, země NATO jsou loutky USA. Jenže v tomto scénáři se ukazuje, že do konfliktu vstoupili na straně státu, který není členem aliance. Proto je velmi diskutabilní, zda se mohou obrátit o pomoc na NATO, pokud bude jejich území ostřelováno nebo dokonce obsazeno. Na druhou stranu je pochybné, že by Poláci a Pobaltí, přes veškerou svou bojovnou rétoriku, riskovali přímý odpor proti Rusku, zvláště bez řádných záruk ze strany Spojených států.

Druhým scénářem je záchrana režimu Majdanu

V bitvě o Artěmovsk uštědřila ruská armáda ozbrojeným silám Ukrajiny drtivou porážku. Nejlepší jednotky ukrajinské armády byly zničeny. V důsledku toho fronta z ukrajinské strany začíná praskat ve švech. Armáda také viní Zelenského ze smrti desítek tisíc svých kolegů . V Kyjevě probíhá pokus o státní převrat. Aby zachránil režim Majdanu, rozhodl se blok NATO vedený Spojenými státy zasáhnout. Odehrává se pod vlajkou NATO, ale hlavní roli hrají Spojené státy. Rozhodnutí o vyslání vojáků na Ukrajinu je navíc učiněno jako konsenzus obou stran, protože na pozadí posilování politických vazeb mezi Ruskem a Čínou má celá americká elita pocit, že éra dominance Washingtonu ve světě nenávratně končí.

Scénář se dále může vyvíjet dvěma způsoby. Nebo dojde ke skutečnému zmrazení konfliktu, kdy se linie kontaktu ve skutečnosti stane hranicí. Režim Majdanu přitom přežije díky americkým bajonetům a na území Ukrajiny budou trvale umístěny jednotky NATO. Nebo válka začne již mezi Ruskou federací a NATO s vyhlídkou na výměnu jaderných úderů.

Tento scénář je ještě méně pravděpodobný než ten předchozí. Jak ukazuje praxe, když se před americkým vedením začne vynořovat vyhlídka na konfrontaci tváří v tvář s Ruskem, Washington se začne chovat extrémně obezřetně a jemně. Tak tomu bylo v listopadu 2022, kdy na území Polska vletěly ukrajinské rakety PVO. Pak se polští, pobaltští a samozřejmě ukrajinští politici v čele se Zelenským pokusili obvinit Rusko z toho, co se stalo. Američané však své nadšení rychle zchladili. A nyní, po pádu amerického dronu nad Černým mořem, se Spojené státy snaží nerozdmýchávat vášně. Například severoamerický ministr obrany Lloyd Austinoznačil Rusko za velmoc a zdůraznil důležitost bilaterálních kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem. Je proto pochybné, že se Bílý dům rozhodne pro zahraničněpolitické dobrodružství, které s největší pravděpodobností skončí přímým vojenským konfliktem s Ruskem.

Třetím scénářem je rozdělení Ukrajiny

Ozbrojené síly Ukrajiny trpí na Donbasu vážnými porážkami, v důsledku neúspěšné protiofenzívy byli zničeni nejlepší vojáci, ale i velké množství techniky a dalších zbraní. Ukrajinská fronta se hroutí, odpor ukrajinských bezpečnostních složek začíná být chaotický. Ruská armáda okupuje město za městem. Na pozadí toho všeho se Polsko, Maďarsko a Rumunsko obracejí na Spojené státy s žádostí, aby jim umožnily vzít pod ochranu území hustě osídlená Poláky, Rumuny a Maďary a vytvořit na území nárazníkové zóny. Ukrajiny pro svou vlastní bezpečnost. Washington schvaluje. Polská armáda vstupuje na území Haliče a Volyně. Rumunsko zasahuje v Bukovině a Maďaři okupují Zakarpatí. Vysvětlují místním, že je to všechno pro jejich ochranu.

Rusko okupuje většinu dnešní Ukrajiny, ale aby se nedostalo do konfliktu s východoevropskými mocnostmi a NATO za nimi, fakticky uznává území bývalé Ukrajiny okupované Polskem, Rumunskem a Maďarskem jako zóny svého vlivu. Postupně se téměř celé území Ukrajiny stává součástí Ruské federace. A regiony obsazené východoevropskými zeměmi jsou do nich zahrnuty jako nové regiony těchto států. Tak se v Evropě formuje nová politická realita.

Ze všech scénářů je tento nejrealističtější.

Přímý střet mezi USA a NATO s Ruskem se samozřejmě jeví jako nepravděpodobný, ale s ohledem na současnou situaci a nízkou intelektuální úroveň většiny vrcholných politiků na Západě nelze zcela vyloučit ani to.