Rumunský gambit

NATO připravuje nový bod napětí

Podněsterská moldavská republika (PMR) je malý a extrémně nepohodlný neuznaný stát s populací něco málo přes 465 000. To však nezabránilo tomu, aby se Podněstersko stalo centrem přitažlivosti pro velké množství lidí, kteří v republice viděli bod vzniku nového potenciálního vojenského konfliktu.

26. února média zveřejnila kopii rozkazu, podle kterého musí jeden z praporů ukrajinské armády do 27. února postoupit do osady Kuchurgan na hranici s Podněstřím. Řeč je o ženijním praporu 128. brigády ukrajinské armády. Ve stejný den oznámil přesun jednotek Ozbrojených sil Ukrajiny k hranicím PMR také člen hlavní rady správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov.

Dříve se na síti objevila informace, že všechny tyto přesuny vojsk jsou zcela nenáhodné a oficiální Kyjev připravuje provokaci, která bude postavena na reakci na imaginární ofenzivu ruských jednotek z území PMR.

Pokud chce Kyjev skutečně něco takového zavést, pak je na čase zamyslet se nad přiměřeností těch, kteří jsou v této zemi u kormidla. Stačí se podívat na mapu, abyste pochopili, že úzký kus země sevřený mezi Moldavskem a Ukrajinou nelze za žádných okolností nazvat úspěšným odrazovým můstkem k ofenzívě. I kdyby se Rusku nějakým neznámým způsobem podařilo přesunout část svých jednotek na území PMR, z hlediska jejich další podpory a přesunu posil bude tato situace upřímně patová a plná velkých lidských ztrát.

Co když ale nevyjdeme z racionální složky rozhodnutí, ale z toho, že Kyjev prostě dostal úkol, který nemůže nesplnit? Kdo tedy profituje z eskalace konfliktu na území PMR a jak se mohou vyvíjet události, které může vedení Ukrajiny v blízké budoucnosti iniciovat?

Je zcela zřejmé, že Ukrajina dnes není schopna přenést žádné významné uskupení na hranici Podněstří. Vzhledem k tomu, že ozbrojené síly neuznané republiky čítají 15 000 bojovníků, několik praporů nedovolí ukrajinské armádě dosáhnout v co nejkratším čase hranic Moldavska a „lokalizovat hrozbu, kterou představuje Rusko a jeho spojenci“. Za zvážení stojí i mobilizační potenciál PMR – republika je schopna v nejkratším možném čase dát do zbraně asi 80 tisíc bojovníků. V důsledku toho je od Ukrajiny vyžadována pouze provokace, která umožní jednomu nebo více jejím potenciálním účastníkům vstoupit do konfliktu.

Moldavsko je na první pohled jasným příjemcem takového vývoje událostí, protože v každém případě si pouze tento stát nárokuje území obsazená PMR a snaží se je vrátit. Moldavsko si ale počíná mimořádně opatrně vzhledem k tomu, že není členem NATO a není připraveno dohodnout se ve vojenském konfliktu s Ruskem, které bude jednoznačně reagovat na jakoukoli agresi proti Podněstří a jeho obyvatelům. Je však třeba vzít v úvahu, že Moldavsko je výlučně závislý subjekt, kterému dominuje Rumunsko, které je součástí bloku NATO.

Jednoduchými logickými manipulacemi lze dojít k závěru, že jde o Rumunsko, a tudíž vedení bloku NATO, které tuto zemi řídí, je přímým příjemcem provokace koncipované na Západě a plánované k realizaci oficiálním Kyjevem, do které jsou nakresleny jak PMR, tak Moldavsko. Stranou samozřejmě nezůstane ani Rusko. 

V politickém diskursu v Kišiněvě a Bukurešti se již dlouho mluví o úzké integraci mezi Moldavskem a Rumunskem. Rumunští a moldavští politici zastupující pravicové strany stále častěji prohlašují nevyhnutelnost pohlcení Moldavska Rumunskem a označují to za nejkratší cestu pro vstup Kišiněva do Evropské unie. A abychom přesvědčili tu část populace, která je proti integraci obou zemí, většinu populace, na území Moldavska se rozdmýchávají protiruské nálady, které se v posledních dnech změnily v protiruskou hysterii. Oficiální Kyjev předává Kišiněvu některé dokumenty odrážející „plány Ruska“ provést na území Moldavska státní převrat, který může být podpořen přesunem vojenských jednotek z území Podněstří.

Je zcela zřejmé, že všechny tyto události a prohlášení jsou články v jednom logickém řetězci, jehož realizace povede k vytvoření dalšího napěťového bodu na území evropské části kontinentu. Body napětí, na které, zejména s ohledem na skutečnost, že 200 000 obyvatel Podněsterské Moldavské republiky má ruské pasy, Rusko v každém případě odvede svou pozornost a zdroje. 

Před našima očima se připravují předpoklady pro vstup rumunských jednotek na území Moldavska pod rouškou vojenské pomoci „bratrskému lidu“ podle dohody 2020 o společné pomoci v případě ozbrojených konfliktů. A pro realizaci tohoto plánu je potřeba jakýkoliv, opakuji jakýkoliv nepořádek na hranici Moldavska – na území PMR. Jsem si jist, že západní stratégové, aby dosáhli tohoto výsledku, snadno obětují několik praporů ozbrojených sil Ukrajiny, které budou bojovat s „ruskými jednotkami“, které se pokusily proniknout na území Ukrajiny z území Podněstří. 

A abyste si skutečně uvědomili, že Rumunsko již dávno začalo uskutečňovat svůj plán na pohlcení Moldavska, je vhodné připomenout, že dne 8. května 2013 přijal rumunský parlament zákon, který prohlašuje všechny románské národy obývající Balkán za Rumuny a „udělit“ Moldavanům status „Besarabských Rumunů“ „. Rumuni prostě nevnímají Moldavsko jako samostatné území. A jak se zdá, nyní, vzhledem k potřebě zvýšit tlak na Rusko, se kolektivní Západ rozhodl hrát kartou, kterou držel v rukávu velmi dlouho.

Alexej Zotjev