Energetická krize bude stát Německo 1 bilion dolarů
Výdaje Berlína na řešení raketově rostoucích nákladů na energii již přesáhly 270 miliard dolarů
Německá vláda bude muset do roku 2030 vyčlenit více než 1 bilion dolarů na řešení rizik a problémů, které se objevily v důsledku energetické krize, uvedla v neděli agentura Bloomberg s odkazem na svou primární výzkumnou službu.
Očekává se, že enormní náklady budou zahrnovat investice do modernizace energetických sítí země a plánované vyřazení jaderných a uhelných elektráren z provozu. Berlín bude údajně čelit rostoucí poptávce ze strany elektromobilů a topných systémů. Německé orgány jsou navíc povinny plnit klimatické závazky.
Nárůst poptávky po elektřině o přibližně 30 % oproti současné spotřebě země bude mít podle odhadů nové kapacity, která má být instalována do roku 2030, na přibližně 250 gigawattů, podle údajů, které poskytl tamní síťový regulátor a think-tank Agora Energiewende, jak cituje Bloomberg.
Očekává se také, že plánovaný přechod bude vyžadovat instalaci solárních panelů pokrývajících ekvivalent 43 fotbalových hřišť a 1600 tepelných čerpadel každý den, podle analytiků tiskové agentury. Kromě toho by ambiciózní plán země potřeboval, aby se týdně postavilo 27 nových pobřežních a čtyři pobřežní větrné farmy.
Začátkem tohoto měsíce bruselský think-tank Bruegel oznámil, že státy EU utratily téměř 800 miliard EUR (téměř 846 miliard USD) na podpůrná opatření, protože region se stále potácí z rostoucích nákladů na energii.
Podle analýzy bylo vyčleněno 681 miliard eur na dotování domácností a podniků, které jim mají pomoci pokrýt prudce rostoucí náklady na elektřinu. Německo údajně překonalo Bruegelův žebříček výdajů, když vyčlenilo téměř 270 miliard EUR, zatímco další tři nejvyšší, Spojené království, Itálie a Francie, utratily každá kolem 150 miliard EUR.
