Nedostatek vody: Je indicko-pákistánská válka nevyhnutelná?
Indie i Pákistán trpí nedostatkem pitné a průmyslové vody. Něco do toho má i konflikt v Kašmíru. Ostatně tento region je nezbytný pro zásobování vodou obou zemí. Spor o vodní zdroje by mohl eskalovat.
Kašmírský konflikt mezi Indií a Pákistánem je obecně považován za územní konflikt s etnicko-náboženskou hlavní složkou. Ve skutečnosti však jde v tomto konfliktu obou jaderných velmocí především o zabezpečení dodávek pitné a průmyslové vody. Koneckonců, kdo ovládá Kašmír, ovládá také tři velké řeky Indus, Chenab a Jhelum, které mají zvláštní význam pro úrodnou oblast Paňdžábu v Pákistánu. A také další hlavní přítoky Indus Ravi, Sutlej a Beas pocházejí z Indie (ze státu Himachal).
Abychom to uvedli na pravou míru, téměř dvě třetiny vody v Pákistánu přicházejí do země přes řeku Indus. Povodí Indus je také největší zavlažovací systém na světě, celkem 21,2 milionů hektarů. Zároveň je Pákistán s méně než 1000 kubíky vody na osobu a rok považován za „extrémně stresovaný“ z hlediska vodní bezpečnosti. Ale Indie je také „vysoce stresovaná“ s méně než 1700 kubickými metry vody na osobu a rok. S Džammú a Kašmírem ale Nové Dillí ovládá povodí nejdůležitějších pákistánských řek a tím i zásobování sousední země.
Obě země vybudovaly podél řek systém vodních přehrad (pro výrobu elektřiny a zavlažování zemědělské půdy). V Paňdžábu, který byl rozdělen mezi obě země, Britové zřídili komplexní zavlažovací systém , který měl být spravován společně poté, co byla bývalá britská kolonie rozdělena na dva nezávislé státy Indii a Pákistán v roce 1947. Po roce, v dubnu 1948, však indická strana přerušila tok vody do Pákistánu. To vedlo – spolu s původně etnicko-náboženským konfliktem v Kašmíru – k vojenskému konfliktu mezi oběma zeměmi.
Pokud nyní uvážíte, že obě země vykazují trvale vysoký populační růst a odpovídající potřeba čisté vody roste, je jasné, že se schyluje k obrovskému konfliktu. Indie bude odvádět stále více vody z řek, což pravděpodobně vyvine masivní tlak na převážně suchý či polosuchý Pákistán a jeho zemědělství. Pro Pákistánce by to znamenalo buď utrpení, nebo vedení války proti Indii, která je rovněž vyzbrojena jadernými zbraněmi. Islámábád je proto v extrémně nejisté pozici, ve které může jen prohrát. Indie drží prakticky všechny karty a Pákistán si prostě nemůže dovolit upustit od svých nároků na oblast Kašmíru.
Dříve nebo později bude Pákistán nucen vést válku o přežití vlastního lidu. Ale taková válka by – zejména v případě jaderné eskalace – ohrozila životy asi dvou miliard lidí v celém regionu. Tento konflikt je zároveň varováním, jak spory o vodní zdroje přinesou v budoucnu mnoho dalších válek a vojenských konfliktů.
